Nůž pod krkem. Číňané v Německu kšeftují se svými podřízenými

Když si Aijun, který pracuje jako kuchař v čínské restauraci na jihozápadě Německa, chtěl vzít volno kvůli nemoci, dozvěděl se od svého čínského šéfa, že ho dostane, "až bude mít rakovinu". Pak se dočkal vyhrožování i fyzického napadání. "Co by se mi tak mohlo stát, kdybych tě tu teď ubodal," prohlašoval prý často jeho nadřízený.

Jak před časem zjistil německý list Der Spigel, podobný osud v Německu potkává mnoho Asiatů - ve spoustě asijských restaurací po celé zemi pracují Číňané, kteří jsou mizerně placení a ještě čelí výhružkám i násilí.

Aijun si představoval, že se jednou vrátí domů z Německa bohatý a zajištěný. Po pár pracovních zkušenostech mu ale došlo, že jeho sen je od reality diametrálně odlišný.

Výhodný obchod

Ačkoliv pracuje zhruba 12 hodin denně a zastává snad všechny možné pozice od kuchaře až po uklizeče, který myje nádobí i podlahu, jeho výplata se rovná zhruba 900 euro měsíčně. Když byl najatý v Číně, dostával přitom mnohem více. Nikdy navíc neví, kdy a jestli vůbec výplatu dostane.

Průměrný plat u našich sousedů přitom v loňském roce dosahoval 3 108 euro za měsíc. 

Podle německého listu nalákají "obchodníci s lidmi" do Německa pravidelně stovky Číňanů. Na podobném kšeftování s lidskou pracovní silou ze zahraničí přitom vydělají jednak agentury, které celý proces zprostředkovávají, a nakonec pochopitelně zaměstnavatelé, když zaměstnancům nasadí nízké platy.

Levna pracovní síla

Zao přišel do Německa z východní Číny - agentura mu slibovala desetkrát více peněz, než vydělával ve své rodné zemi. Na samý začátek ale musel zaplatit 10 tisíc euro za to, že mu agentura zprostředkovala práci.

S vidinou, že ročně ušetří tisíce eur přistál v Berlíně, kde ho čekal jeho nový zaměstnavatel - majitel restaurace. Sebral mu pas, naučil ho vařit čínské jídlo na "německý způsob" a našel mu místo na spaní v prádelně.

Zao pracoval 13 hodin denně sedm dní v týdnu, k jídlu dostával jen rýži, nudle a čínské zelí. Na konci měsíce mu šéf předal výplatu čítající 300 euro.

Díry v legislativě?

Na podobně zaměstnavatele si teď posvítí německé úřady. Na začátku je proces udělování pracovního povolení sice legální a probíhá se souhlasem odpovědných orgánů a ministerstva práce, pracovní podmínky pro přistěhovalce už se ale vymykají "vyšší" kontrole.

Německo posvětilo zaměstnávání Asiatů dohodou, na jejímž základe mohou například kuchaři ze sousedního kontinentu pracovat v Německu až čtyři roky - musí ovšem prokázat, že jejich schopnosti převyšují schopnosti německých kuchařů.

Asijské restaurace, kterých je v Německu okolo 10 tisíc, ale spíše než po kvalifikaci volají po levné pracovní síle. Podle Spiegelu pracuje v německých restaurací asijského typu na 4 tisíce Číňanů.

Úřady přitom udělují ročně povolení zhruba 700 lidem - je tedy evidentní, že zbytek Číňanů zaměstnaných v Německu se do země dostalo ilegálně. Policie na začátku tohoto toku dopadla podle německého tisku dva muže a ženu, kteří jsou ve vazbě s podezřením z propašování až tisícovky lidí z Asie do Německa.