Vypálená budova moldavského parlamentu ční v centru Kišiněva jako připomínka dubnových násilných demonstrací proti výsledkům voleb, které byly podle opozice zmanipulované.
Protesty byly potlačeny, ale protože opoziční strany odmítly vládnoucím komunistům pomoci zvolit prezidenta, parlament musel být rozpuštěn a ve středu jdou Moldavané k volebním urnám znovu. Skončí další násilnou konfrontací?
Státní televize své diváky na podobný scénář připravuje. Kanál Moldova 1 dva dny před volbami pustil záhadnou nahrávku, kterou jeho redaktoři údajně našli v internetu. "Byl jsem v táboře, kde nás instruktoři z USA, Chorvatska a Srbska cvičili, jak bojovat s policií," říká na něm jakýsi mladík. Podezřelé nahrávce věří jen málokdo, ale ukazuje úroveň napětí před volbami.
Komunistické straně jde o hodně, potřebuje získat alespoň 61 křesel z celkových 101, aby mohla samostatně zvolit svého kandidáta na prezidenta. V opačném případě by museli jít do koalice s dalšími stranami, které by za to požadovaly velké ústupky.
Zejména státní média se předhánějí v útocích na opoziční předáky. Ale i soukromá televizní stanice NIT, ovládaná lidmi okolo prezidenta Voronina, ukazuje kišiněvského starostu Doriwwwna Chirtoacu zásadně s obrazovým doprovodem svastik a fotografií obětí holocaustu. Sám Voronin nedávno nazval opoziční vůdce "pancharty". Druhá strana kontruje srovnáváním Voronina se Stalinem, to se ale dostane jen k malé části obyvatel. Opoziční deník Timpul má náklad okolo pěti tisíců výtisků, zatímco skoro 90 procent Moldavanů uvádí jako hlavní zdroj informací státní televizi. Předvolební průzkumy ukazují, že komunistická strana opět zvítězí, těžko ale bude mít ústavní většinu pro zvolení prezidenta.
Protestující odjeli...
Opakování dubnových nepokojů se nezdá pravděpodobné. Jejich hlavní hnací síla, studenti, frustrovaní z nedostatku perspektivy a nepotismu při obsazování míst ve státní správě, jsou na prázdninách.
Další se bojí. "Tenkrát to bylo strašné. Tajní policisté zatýkali i na trolejbusových zastávkách každého mladého člověka, který jim připadl podezřelý," říká mladá novinářka Irina, která se na jaře účastnila demonstrací. Celkem bylo zatčeno přes 700 lidí, většina byla na policii zbita a ponižována. Jeden student, Valeriu Boboc, zemřel s největší pravděpodobností na následky bití. Rada Evropy ve své zprávě vyjádřila "zhrození" nad událostmi v zadržovací vazbě.
Moldavská "revoluce" trvala den. Prezident z ní obvinil Rumunsko - čtěte ZDE
Moldavská policie ovládla budovu parlamentu, zatkla desítku demonstrantů - čtěte ZDE
Studenti v Moldavsku pomohli opozici. Volby se budou přezkoumávat - čtěte ZDE
Volby se také budou poprvé v dějinách současného Moldavska konat ve všední den, což by mělo potencionální demonstranty z regionů odradit od cesty do hlavního města Kišiněva. "Já už demonstrovat nepůjdu, politici mě zklamali a nechci být jenom pěšákem v cizí hře," tvrdí Irina.
Neskrývá, že v září má odjet na magisterské studium do Švédska a svou účastí na demonstracích to nehodlá ohrozit.
Žádná strana zatím neohlásila záměr pořádat demonstrace, to ale nemusí ještě vůbec nic znamenat. V dubnu demonstrace svolala skupina aktivistů přes internet a mobilní telefony. "Nikdo to nečekal, svolali se prakticky během jednoho dne a najednou bylo na náměstí deset tisíc lidí," říká Evghenii Golosceapov z Amnesty International, která se v dubnu snažila zadrženým pomáhat. "Taky nikdo nečekal, že se to zvrhne v takové násilnosti. Doufejme, že se to tentokrát nebude opakovat," říká.
