Na německou ústavu jsou hrdé tři čtvrtiny Němců. Vyplývá to z průzkumu, který provedla Technická univerzita v Drážďanech a hamburská Univerzita bundeswehru. Spolková republika a nejvyšší zákon demokratického poválečného Německa slaví v sobotu 60. narozeniny.
Základní zákon, jak se německá ústava správně nazývá, vyhlásila v Bonnu ústavodárná Parlamentní rada 23. května 1949. Čtyřiasedmdesát procent německých občanů dodnes naplňuje pocitem hrdosti. Na západě je tento pocit o něco silnější - vyjádřilo jej 77 procent obyvatel původních spolkových zemí, zatímco ve východní části sjednoceného Německa hrdost na ústavu přiznává 65 procent občanů. Svoboda a právní stát v SRN vyvolává pocity hrdosti dokonce u 85 procent Němců.
V roce 1949 ústavu vypracovali členové Parlamentní rady, jejíž členy volily jednotlivé zemské parlamenty. Tehdy museli text ústavy, která platí s určitými obměnami a dodatky dodnes, schválit spojenecké okupační mocnosti.
Všeobecná úcta vůči ústavě se pěstuje například v USA, ale mnoha Evropanům by vyjádření hrdosti na něco zdánlivě tak abstraktního jako je ústava jejich země zřejmě činilo problémy. Z německého průzkumu však vyplynulo, že pro Němce je právě základní zákon důležitý pro pocit národní sounáležitosti. Takto se vyjádřilo 66 procent západních a 63 procent východních Němců.
Od schválení původního textu někdejší západoněmecké ústavy si doba vynutila několik změn v ústavě, zejména kvůli znovusjednocení Německa v roce 1990. Rovných 85 procent Němců si přitom přeje další reformu ústavy. Volání po jejím přepracování se týká hlavně podpory návrhu na zakotvení němčiny jakožto jazyka spolkové republiky Německo. Takové doplnění článku 22 by podpořilo rovněž 85 procent dotázaných.
Němci se bojí o svůj jazyk
Dodatek prosazuje i nejsilnější německá strana, Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové, i když samotná šéfka vlády je vůči podobným směnám skeptická stejně jako většina ostatních politických stran. V minulých desetiletích se však v Německu usadily statisíce Turků, takže na některých školách ve velkoměstech je němčina jako běžný komunikační jazyk na ústupu. Někteří Němci se tak obávají ohrožení své mateřštiny.
Třiadvacátý květen si spolková republika zároveň připomíná jako den svého založení a jednou za pět let - tak jako i tuto sobotu - volí zákonodárci při této příležitosti prezidenta země.
Výročí si v sobotu občané mohou připomenout zejména v Berlíně, kde kolem Braniborské brány vyrostla koncertní pódia i informační stánky jednotlivých státních institucí od komor parlamentu až po spolková ministerstva. Oficiální státní oslavy s poledním projevem prezidenta Horsta Köhlera se konaly už v pátek.
Lidové veselí ale v sobotu poněkud zastínily prezidentské volby, i když se neočekává žádné velké drama a dá se předpokládat, že nejvyšší ústavní funkci obhájí Köhler.
"Narozeninový ohňostroj" v Berlíně
"Narozeninový ohňostroj" v Berlíně
