Konferenci o změnách klimatu provázejí protestyÚčastníci konference OSN o klimatu se v polské Poznani přou, kdo a jak má v budoucnosti snížit emise oxidu uhličitého. Po třetím dnu dvoutýdenní konference mají politici k porozumění daleko. Nová dohoda by přitom měla nahradit kjótský protokol, jehož platnost vyprší v roce 2012.

Jednotlivé státy se rozcházejí v názorech, jak bojovat se změnami klimatu. Na jedné straně jsou rozvinuté průmyslové země, které žijí z tradičních paliv. Saúdské Arábii se například nelíbí žádné řešení, jehož důsledkem by bylo snížení poptávky po ropě.

Rozvojové země naopak upozornily, že je nutné snížit emise CO2 tak, aby globální oteplení nepřekročilo 1,5 stupně Celsia. Pak by se prý mohlo stát, že ostrovy zmizí pod oceánem.¨

Čtěte více

Pro Obamu je klima prioritou

Nejaktivněji se k problému zatím postavily skandinávské země. Norsko ohlásilo, že do roku 2020 sníží emise oxidu uhličitého o 30 procent oproti roku 1990, Švédsko dokonce až o 35 procent. Podobné kroky chce učinit i Británie. "Všichni ale čekají na to, co udělá nový prezident USA," upozornil šéf polské delegace Janusz Zaleski.

V proslovu konferenci Barack Obama ohlásil, že válka se změnami klimatu bude jednou z jeho priorit. "Otevřu novou kapitolu ve válce s globálním oteplováním," uvedl ve videonahrávce. Zdůraznil, že dodrží svůj volební slib, který se týká snížení emise skleníkových plynů o 80 procent do roku 2050.

Změnu v postoji USA ocenili delegáti z Číny a Indie. Na summitu nicméně zemi reprezentují ještě zástupci prezidenta George Bushe. Ve Spojených státech se emise skleníkových plynů oproti roku 1990 zvýšily o čtrnáct procent.

Čtěte také: Blog Jaroslava Drobníka

Protesty aktivistů

Protože platnost kjótského protokolu vyprší v roce 2012, Evropská unie usiluje o to, aby finální dohoda byla přijata na příštím summitu. Ten se uskuteční v roce 2009 v dánské Kodani. Odborníci zdůrazňují, že najít kompromis bude velmi těžké, protože světová hospodářská krize prohlubuje nechuť mnoha zemí k rozhovoru o penězích na boj se změnami klimatu.

V Poznani se také čeká na výsledek jednání EU o klimatickém balíčku. Na podrobnostech plánu boje s globálním oteplováním se chce Brusel dohodnout do konce letošního roku. Některé země, včetně Polska a ČR, přitom chtějí prosadit určité ústupky kvůli obavám, že by přísná ekologická opatření poškodila jejich ekonomiky.

Proti poznaňské konferenci protestovala řada nevládních organizací. Skupinka ekologů z Greenpeace protestovala dva dny na komíně elektrárny v Konině proti politice polské vlády, která se brání radikálním změnám se zdůvodněním, že polská energetika je z 95 procent závislá na uhlí.