Obě strany srpnového válečného konfliktu v odštěpenecké Jižní Osetii - Rusko i Gruzie - vážně porušily mezinárodní humanitární právo. Vyplývá to ze zprávy Amnesty International (AI), kterou organizace na obranu lidských práv zveřejnila v Londýně.
AI zároveň vyzvala obě strany, aby požádaly o nezávislé mezinárodního šetření, jeho výsledky by zveřejnily a případné viníky pohnaly k trestní odpovědnosti. Organizace uvedla, že shromáždila důkazy o tom, že gruzínské jednotky útočily na civilní cíle uvnitř separatistické Jižní Osetie.
Rusko nechce vpustit pozorovatele EU do Jižní Osetie a Abcházie
Moskva pohrozila, že odstoupí od smlouvy o ozbrojených silách
Rusko podle zprávy zase nedokázalo zastavit zabíjení a mučení, jehož se v oblastech pod ruskou kontrolou dopouštěly jihoosetské milice. Ředitelka programu AI pro Evropu a střední Asii Nicola Duckworthová uvedla, že podél hranice mezi Jižní Osetií a zbytkem Gruzie vznikla takzvaná šedá zóna, odkud dodnes přicházejí zprávy o rabování, střelbě, výbuších a únosech.
AI odhaduje, že i více než tři měsíce po skončení války se přes 20.000 etnických Gruzínců nemůže vrátit do svých původních domovů v Jižní Osetii. Ti, jimž se to podařilo, pak podle AI našli své domovy vyrabované či vypálené.
Rusko posiluje v Abcházii i Osetii
Válka mezi Ruskem a Gruzií vypukla v srpnu poté, co se gruzínský prezident Michail Saakašvili pokusil silou dostat zpět pod centrální kontrolu proruskou a dlouhé roky odštěpenou Jižní Osetii. Rusko odpovědělo vojenskou invazí, rychle gruzínské jednotky z Jižní Osetie vytlačilo a proniklo hluboko na gruzínské území.Následně se ruské jednotky v souladu s mírovou dohodou dojednanou Evropskou unií stáhly počátkem října z nárazníkových zón kolem Jižní Osetie a Abcházie, které zasahovaly do hloubky asi šesti kilometrů na nezpochybňované gruzínské území.
Posilují však přítomnost v obou separatistických regionech a zůstaly i ve dvou enklávách, které byly před srpnovou válkou pod kontrolou Gruzie - v jihoosetské Alchalgori a v abchazské Kodorské soutěsce.
