Volební místnosti se uzavřely ve 20:00 místního času (19:00 SELČ) a zatím nic nenasvědčuje, že by hlasování provázely výraznější protesty odpůrců autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, jak se to stávalo v minulosti.
Sám Lukašenko po odvolení dal najevo uspokojení: "Volby proběhly hladce, Západ Bělorusko uzná," prohlásil. S poukazem na nálepku posledního diktátora, kterou dostal v roce 2005 kvůli svým autoritářským postojům od západních politiků, si vzápětí před novináři zažertoval. "Diktátor? Poslední diktátor? Nechte to být. Neuvidíte posledního diktátora, pokud sem nepřijedete," řekl na adresu Západu.
Poprvé od 90. let, kdy Lukašenko nastoupil k moci, dnešní volby alespoň vzdáleně připomínaly demokratické hlasování. O 110 křesel se ucházelo 263 kandidátů, opozici zastupovalo 70 z nich. Nelze vyloučit, že prezident vedený snahou zalíbit se Západu učiní ústupky a nechá část opozičních kandidátů do sněmovny projít. Dosud ovšem opozici systematicky potíral a kvůli vlivu na volební komisi vždy zajistil, aby jeho odpůrci do poslaneckých křesel nezasedli.
Mezinárodní volební pozorovatelé za celou dobu zatím čtrnáctileté Lukašenkovy vlády neuznali platnost žádných z konaných voleb.
Zástupci opozice, kteří se nakonec rozhodli dnešní volby nebojkotovat, ale v nezfalšované výsledky příliš nevěří. "Někteří opoziční kandidáti budou zvoleni, což se bude evropskému společenství prezentovat jako obrovský pokrok. Budou to ale kandidáti, kteří budou moci po vůli," komentoval situaci přední zástupce běloruské opozice Aljaksandr Kozulin, který byl v roce 2006 Lukašenkovým protikandidátem v prezidentských volbách.
"Samozřejmě, ústřední volební komise a úředníci ve volebních místnostech jsou vstřícnější, netouží po žádné konfrontaci... Ale to je všechno umělá záležitost, základní problém se tím nijak nemění," sdělil Kozulin po odevzdání svého volebního lístku novinářům.
Podle agentury Reuters připomínaly dnešní běloruské volby nucený volební optimismus někdejšího Sovětského svazu. Ve volebních místnostech vyhrávala povzbuzující hudba, úředníci lidem nabízeli občerstvení.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) krátce před hlasováním v Bělorusku upozornila, že voliči se během volební kampaně nedozvěděli zásadní informace o hlavních tématech voleb ani o kandidátech a že se předvolební klání odehrávalo "v atmosféře přísných kontrol". Na průběh voleb sice dohlížely stovky pozorovatelů této organizace, zatím ale není jasné, zda mohli provádět kontrolu přímo ve volebních místnostech.
Desetimilionové Bělorusko úzce spolupracuje hlavně s Moskvou, protože kvůli osobě Lukašenka, kterého Západ označuje za posledního evropského diktátora, se dostalo do částečné mezinárodní izolace.
Kdyby se do parlamentu dostala část opozice, mohl by Lukašenkův režim tlačit na zrušení sankcí EU a postupné otevření evropského trhu. Zároveň by však riskoval oslabení své moci, protože Bělorusové by mohli po dlouhé době slyšet na veřejnosti konečně i jiný hlas než jen ten oficiální.
Zveřejnění prvních částečných výsledků se čeká v pondělí.
Mezinárodní volební pozorovatelé za celou dobu zatím čtrnáctileté Lukašenkovy vlády neuznali platnost žádných z konaných voleb. O výsledku totiž až dosud nerozhodoval počet odevzdaných hlasů, ale verdikt předsedy volební komise, který byl podřízen vládě.
Desetimilionové Bělorusko úzce spolupracuje především s Moskvou, protože kvůli osobě prezidenta Lukašenka, kterého Západ označuje za posledního evropského diktátora, se dostalo do částečné mezinárodní izolace. Kdyby se do parlamentu dostala část opozice, mohl by Lukašenkův režim tlačit na zrušení sankcí EU a postupné otevření evropského trhu. Zároveň by však riskoval, že se oslabí jeho moc, protože Bělorusové by mohli po dlouhé době slyšet na veřejnosti konečně i jiný hlas než jen ten oficiální.
