Když bylo Mercedes Wildové sedm let, dychtivě vzhlížela k obloze, kdy se nad letištěm Tempelhof objeví další z amerických či britských letounů, které zásobovaly Západní Berlín, pevně sevřený sovětskou blokádou.
Sedmašedesátiletá Wildová patří k mnoha Berlíňanům, kteří proti uzavření legendárního Tempelhofu bojují. Tvrdí, že Berlín ztratí kus své identity. Prosadili lidové hlasování, které se mělo k letišti vyjádřit. Zastánci zachování nejmenšího berlínského letiště tvrdí, že pro něj nemluví jen nostalgie.
"Určitě je to záležitost emocí, vždyť letiště je symbolem svobody, ale na stole jsou i další důvody," řekla Mercedes Wildová agentuře Reuters. "Hlasujeme ale také o budoucnosti Berlína, naše ekonomika to letiště potřebuje."
Hlasování si vynutila petice občanské iniciativy ICAT. Plakáty a billboardy zdůrazňovaly, že Tempelhof - jedno z nejstarší letišť na světě - spoluvytvářel dějiny města. Očekával se proto zájem statisíců z 2,44 milionu oprávněných berlínských voličů. Nakonec naprostá většina hlasujících Berlíňanů odsoudila letiště k zániku. Pro jeho zachování hlasovala jen asi pětina zůčastněných. Pro vedení města ale stejně nebyl výsledek závazný.
Čtěte také
Letiště v městské zástavbě
Ne každý s peticí souhlasil. Anne Schmidtová, která žije poblíž jedné z ranvejí, se nemohla dočkat uzavření letiště.
"Je tady strašný hluk, rozhodně budu hlasovat proti letišti," řekla stanici ZDF.
Linie sporu se rozvíjejí podél politických táborů. Zachování letiště podporují křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové, kteří vládnou na spolkové úrovni. Sociální demokraté (SPD), kteří ovládají zemský sněm Berlína, mají opačný názor. Starosta Klaus Vowereit už naznačil, že se na výsledky referenda nebude ohlížet. Chce letiště zavřít v říjnu.
Podle radnice Berlína - který je současně i jednou ze 16 spolkových zemí - nemá letiště obklopené zástavbou budoucnost. Loni prošlo letištěm jen 350 tisíc pasažérů, kdysi to bývalo 20 milionů.
Berlínští politici předpokládají, že by mělo ustoupit plánům na velkokapacitní vzdušnou křižovatku Berlin-Brandenburg International (BBI), která se buduje na jihu města na místě letiště Schönefeld. Obří letecký přístav má být otevřen v roce 2011. Později se počítá také s uzavřením třetího berlínského letiště Tegel.
Symbol studené války
Architekti už zpracovali studie, podle kterých se má Tempelhof přeměnit na veřejný park a sportovní areál. Projektanty nic nesvazovalo v rozletu, představy mohli rozvíjet na ploše 400 hektarů.
Pro Tempelhof to tedy znamená poslední kapitolu jeho obdivuhodné historie. Vychází se přitom z velkorysých plánů, které každý ocení při osobní návštěvě místa.
Letištní budova, kam se dostanete za nějakých 15 minut od Braniborské brány, měří úctyhodných 1200 metrů. Odtud létaly spoje nejprve do Východního Pruska, před válkou odděleného od zbytku Německa. Na Hitlerův popud bylo letiště mohutně rozšířeno. Styl, který mu dal architekt Ernst Sagebiel, zůstal letišti dodnes. Britský architekt Norman Foster jej označuje za "matku všech letišť".
Mnozí Berlíňané vzpomínají na letecký most, kterým spojenci zásobovali statisíci tunami potravin a materiálu obklíčené západní sektory Berlína.
Dokázali tak udržet obklíčené město při životě od června 1948 až do května 1949. Po této epizodě, kdy se letiště stalo symbolem studené války, jeho význam postupně upadal.
"Přesto by to měli být samotní Berlíňané, kdo rozhodne o jeho budoucnosti," míní Andreas Peter z ICAT.
Rozhodli. Pro jeho zrušení.
