bush-tusk192.jpgPolsko urychluje rozhovory se Spojenými státy o protiraketové základně. Na umístění části štítu v Polsku by Varšava mohla kývnout ještě před začátkem letních prázdnin, napsal ve čtvrtek deník Gazeta Wyborcza. Druhou část základny chtějí USA umístit v Česku.

Praha by mohla podle náměstka ministra zahraničí Tomáše Pojara dokončit přípravu dohody zřejmě do bukurešťského summitu NATO příští týden. Termín podpisu smlouvy o radaru zatím ale sjednán není.

Polská vláda podmiňuje souhlas se štítem pomocí ze strany Američanů s modernizací armády. Z Varšavy ve středu odešel dopis, v němž Poláci vyjádřili souhlas s návrhem americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové, aby se jednání o modernizaci polské armády zkrátila ze šesti na tři měsíce.

ČTĚTE VÍCE

Bush: Polsko získá za základnu zbraně

Daniel Anýž: Tvrdí Poláci, měkcí Češi? Omyl

Kabinet premiéra Donalda Tuska v dopise také upřesňuje podmínky souhlasu Polska se základnou. Gazeta Wyborcza napsala, že seznam je nadále dost dlouhý, ale obsahuje několik variant - od pomoci za několik miliard dolarů až po 20 miliard dolarů (320 miliard korun) do roku 2015.

Američané spěchají

Nejdůležitější podmínkou ve všech variantách je vybavení armády moderním protiraketovým obranným systémem Patriot a také zajištění jeho servisu a proškolení obsluhy.

Optimistický scénář počítá s tím, že do konce června se Polsko a USA dohodnou na tom, jak bude vypadat modernizace polské armády. Zároveň se povedou rozhovory o výstavbě protiraketové základny.

Hlavní polský vyjednavač k základně Witold Waszczykowski nedávno řekl, že Američané nyní spěchají, protože funkční období prezidenta George Bushe končí za několik měsíců. "Proto se zdá, že pokud by Američané chtěli dospět k dohodě, pak máme čas do léta," uvedl.

Moskva méně konfrontační

gates-rice-lavrov192.jpgRusko neuspělo se zablokováním plánů administrativy prezidenta George Bushe na obranný protiraketový deštník. Ale drahý projekt, odvozený od plánu "hvězdných válek", který exprezident Ronald Reagan představil před 25 lety, stále čelí nepřátelským postojům doma i v zahraničí, napsala ve čtvrtek agentura AP.

Záměr na vybudování protiraketového štítu stojí v centru obranné politiky prezidenta Bushe, ačkoliv teroristické útoky z 11. září 2001 ukázaly, že nepřítel nepotřebuje rakety, aby pronikl obranou USA.

Po moskevské schůzce na ministerské úrovni z minulého týdne zůstává Rusko v opozici vůči záměru USA rozšířit síť raket a radarů do střední Evropy. Jsou zde ale jasné známky, že Moskva se smířila s jejich existencí v blízkosti svých hranic. Tento týden je ve Washingtonu ruská delegace, aby vedla následné rozhovory se zástupci Pentagonu a ministerstva zahraničí.

To je považováno za další signál, že Moskva již k této otázce zaujala méně konfrontační postoj.

ČTĚTE VÍCE

Riceová v Moskvě uklidňovala Rusy

Lavrov: Americký štít nás má držet zpátky

Jak Reaganovy hvězdné války pomohly zatlačit Sověty do defenzivy

Nejasné jsou odpovědi na ostatní klíčové otázky: Bude příští americký prezident projekt podporovat? A bude systém po dokončení opravdu fungovat v případě skutečného útoku raketami dlouhého doletu?

Klíčová změna administrativy

Ze tří hlavních prezidentských kandidátů je pouze senátor John McCain jasným zastáncem protiraketové obrany. Popsal ji jako zásadní pro obranu USA vůči protivníkům, jako jsou Severní Korea a Írán, a jako "ochranu proti potenciálním hrozbám" z Ruska a Číny.

Barack Obama o systému mluví skepticky. Podle něj projekt vyžaduje mnohem více důkladných testů, které prokážou jeho efektivitu. Senátor sice neřekl, že by ukončil plánovanou výstavbu částí protiraketového deštníku v ČR a v Polsku. Nicméně vyjádřil pochybnosti ohledně načasování projektu.

A Hillary Clintonová zpochybňuje úroveň technologické pokročilosti systému i vynaložené výdaje.

Historie ukazuje, že změna washingtonské administrativy může mít na raketovou obranu zásadní vliv. Projev prezidenta Reagana, v němž oznámil strategii "hvězdných válek", zazněl 23. března 1983. Avšak poté, co byl Bill Clinton v roce 1992 zvolen prezidentem, tehdejší ministr obrany Les Aspin program rychle odvolal. Prezident Bush po svém nástupu do funkce opět změnil kurz a přislíbil vybudování účinného systému protiraketové obrany.

Základním bodem diskuse o protiraketové obraně je již po desetiletí otázka, zda systém vůbec funguje. Odpověď v podstatě není známa, protože systému nebylo nikdy použito proti nepřátelským raketám s dlouhým doletem

Menší ambice než Reagan

Zastánci deštníku ale zdůrazňují, že za války proti Saddámu Husajnovi systém proti iráckým raketám s krátkým doletem fungoval; ty zase ale nikdy nemířily na území USA. Příznivci projektu také upozorňují na úspěšné testy, i když uznávají, že simulovaly pouze útok jednoduchými bojovými hlavicemi a nikoliv reálnější útok vícenásobnými hlavicemi za použití metody "návnad" pro matení nepřítele.

Kritici ovšem tvrdí, že každá země schopná postavit rakety s dlouhým doletem by uměla použít "návnady" a další prostředky pro oklamání amerického systému.

Ve srovnání s enormně ambiciózními plány Reaganových "hvězdných válek" si současný program neklade tak vysoké cíle. Reagan předpovídal vesmírný ochranný štít, jenž by byl tak efektivní, že by učinil nukleární střely zastaralými. Co od té doby vzniklo, je výrazně jednodušší: síť pozemních raket, radarů a komunikačních bodů, která by dokázala ochránit proti současnému útoku jen několika raket.

První dvě základny, kde byl systém postavem, jsou v aljašském Fort Greely a na kalifornské letecké základně Vandenberg. Rakety jsou napojeny komunikačním systémem, umístěným v coloradském Colorado Springs, na radary a satelity. Plánovaným třetím místem by mělo být deset raket rozmístněných v Polsku a radarové zařízení v Česku.

Bushova administrativa vyjednává s vládami obou zemí o podmínkách dohody o spolupráci. Rusové s tím nesouhlasí, ale nepodařilo se jim dohodu zablokovat.