Největší strategický debakl v soudobých amerických dějinách, monumentální chybná kalkulace, katastrofa pro amerického prezidenta George Bushe a další ostré odsudky se objevují v dnešních komentářích některých evropských listů věnovaných pátému výročí zahájení invaze v Iráku. Za "tragédii" označil válku v Iráku bývalý generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Hans Blix. V britském listu Guardian obvinil Londýn a Washinton z toho, že zveličily hrozbu ze strany režimu Saddáma Husajna.
Hans Blix: Tragédie pro Irák, pro USA, pro pravdu i důstojnost
"Tato válka byla tragédií, pro Irák, pro Spojené státy, pro pravdu i pro lidskou důstojnost," prohlásil Blix, který byl do června 2003 předsedou Monitorovací, ověřovací a inspekční komise OSN v Iráku a v době, kdy se k invazi do Iráku schylovalo, se stavěl proti ní. Odpovědnost za válku podle Blixe "musí padnout na ty, kdo před pěti lety ignorovali fakta".
Žádné stopy po zbraních hromadného ničení nebyly v Iráku nikdy nalezeny.
V roce 2003 "nepředstavoval Irák pro nikoho bezprostřední hrozbu," napsal Blix v Guardianu. Kdyby nebyl Saddám Husajn svržen, "stal by se pravděpodobně dalším (Muammarem) Kaddáfím nebo (Fidelem) Castrem, utiskujícím vlastní národ, ale nepředstavujícím hrozbu pro svět," soudí Blix.
Guardian: Monumentální chybná kalkulace
Za monumentální chybnou kalkulaci označil válku v Iráku Guardian v redakčním komentáři. "Diktátor byl svržen, což vyvolalo vražednou občanskou válku. Invaze způsobila více problémů spojencům Američanů na Blízkém východě, v Turecku a Izraeli, než jejich nepřátelům Íránu a Sýrii."
Před pěti lety si prý Iráčané přáli zbavit se Saddáma Husajna a doufali v rychlý odchod amerických jednotek. Ten na sebe stále ještě dává čekat, dnes ho požaduje 70 procent Iráčanů. "Mělo by se jim konečně dopřát sluchu," napsal Guardian.
Tages-Anzeiger: Největší strategický debakl soudobých amerických dějin
Za "největším strategickým debaklem soudobých amerických dějin stojí vysoká daň krve a astronomické výdaje," napsal švýcarský list Tages-Anzeiger. Násilí v zemi podle něj sice po pěti letech ustoupilo, pokroku na cestě k politickému usmíření ovšem nebylo ještě docíleno. Stáhnout z Iráku během 16 měsíců většinu amerických jednotek, jak to navrhl demokratický prezidentský kandidát Barack Obama, by podle listu mohlo přinést nebezpečí "nové Rwandy" mezi Eufratem a Tigridem. "Částečný odchod Američanů je myslitelný teprve poté, až se v Iráku ukáže politická vůle k usmíření a irácké bezpečnostní síly si zaslouží své jméno," napsal Tages-Anzeiger.
Svržení jednoho z nejhorších tyranů na světě bylo draze vykoupeno, napsal rovněž rakouský list Kurier. Podle něj bylo navíc učebnicovým příkladem toho, jak se politika nedělá. Prohlásit OSN za irelevantní jen proto, že tehdy nechtěla rovnou tasit meče, svědčí o bezbřehé aroganci a bez ohledu na svědomí prezentovat "důkazy" o údajném programu zbraní hromadného ničení, to už je trochu moc, píše rakouský deník.
Americký prezident George Bush už před delší dobou vyškrtl výraz "chyba" ze svého slovníku, konstatuje francouzský list Libération. "Operace Svoboda pro Irák, zahájená ráno 20. března 2003, se ukázala být operací Katastrofa pro 43. prezidenta Spojených států. Roztrpčeno lživými tvrzeními o zbraních hromadného ničení a traumatizováno záběry na pytle pro mrtvoly americké veřejné mínění Bushe potrestalo a označilo ho za jednoho z nejméně oblíbených prezidentů v americké historii," napsal Libération.
