Předseda Evropské komise José Barroso vyjádřil naději, že po zvolení Nicholase Sarkozyho francouzským prezidentem bude Paříž motorem při řešení reforem unijních institucí. V těchto volbách řekla Francie "ano" Evropě, uvedl Barroso v prohlášení, v němž blahopřál Sarkozymu k vítězství.
"Mám důvěru v Nicholase Sarkozyho, že bude motorem při řešení institucionálních otázek Evropské unie a při konsolidaci politické Evropy", uvedl Barroso, který se s příštím francouzským prezidentem dobře zná a v Bruselu nebylo tajemstvím, že mu dával přednost před socialistkou Ségolene Royalovou.
Institucionální reformy jsou hlavním obsahem euroústavy odmítnuté v referendu ve Francii před dvěma lety. Nyní se o nové ústavě opět jedná a v EU se čekalo s hlavním kolem vyjednávání právě na výsledek francouzských prezidentských voleb.
Zkusme to s "miniústavou"
Kandidát Sarkozy navrhoval vypracování "miniústavy", která by z původního textu zachovala jen hlavní institucionální reformy a podléhala by ratifikaci jen v parlamentu, nikoli v referendu. Barroso také vyjádřil naději, že bude se Sarkozym společně usilovat o to, aby se "Evropa neuzavírala do sebe, ale čelila výzvám globalizace".
Sarkozy sice ve svém prvním projevu po zvolení řekl, že "věří v evropskou integraci", ale současně zdůraznil, že by EU měla především chránit své obyvatele. Neměla by být "hluchá k hněvu těch, kdo ji vnímají jako trojského koně všech hrozeb, jež s sebou nesou změny ve světě". Jedním z důvodů, proč Francouzi euroústavu odmítli, byly i obavy z odlivu pracovních míst do nových členských zemí EU a do asijských států.
Podle Barrosa proevropské stanovisko zaujímali i poražení protivníci - Ségolene Royalová a Francois Bayrou. Francouzi v obou kolech voleb ve velké většině hlasovali pro kandidáty, kteří neschovali evropskou vlajku do kapsy, prohlásil Barroso, který se Sarkozym již po ohlášení výsledků telefonoval.
