Slovenský ministr kultury Marek Maďarič v sobotním rozhovoru pro Slovenský rozhlas zpochybnil, že by slovenské úřady deportovaly po druhé světové válce příslušníky maďarské menšiny do Maďarska jen kvůli jejich národnosti. Dostupné historické práce ale uvádějí, že k takzvanému divokému odsunu Maďarů docházelo, zejména v roce 1945.
"Říkám, že jediný Maďar nebyl vystěhovaný či přemístěný do Maďarska proto, že byl Maďar," prohlásil Maďarič v pořadu Sobotní dialogy. Podle něho došlo k tehdejším přesunům slovenských Maďarů do Maďarska na základě mezistátní dohody o výměně obyvatelstva a vystěhováni byli pouze zrádci a kolaboranti.
Proti výrokům Maďariče se už během vysílání ohradil předseda opoziční Strany maďarské koalice (SMK) Pál Csáky. Shodou okolností právě v sobotu přijela do Bratislavy předsedkyně maďarského parlamentu Katalin Sziliová uctít památku rodin vystěhovaných po válce do Maďarska.
Živelné vyhánění Maďarů byl akt národní pomsty, tvrdí historik
Podle historiků byli krátce po ukončení bojů na frontách druhé světové války urychleně vystěhováni Maďaři, kteří se tam přistěhovali po přičlenění jihoslovenských regionů k Maďarsku na podzim 1938. "K živelnému vyhánění Maďarů jako aktu národní pomsty a počátku jejich hromadného odsunu došlo s vědomím vlády a politických činitelů" tehdejší ČSR, konstatuje český historik Karel Kaplan ve své knize Pravda o Československu 1945-1948.
Návrh tehdejší československé vlády přistoupit k organizovanému vystěhování zhruba půl milionu Maďarů ze Slovenska narazil na nesouhlas západních mocností. ČSR se ale podařilo prosadit vzájemnou výměnu několika desítek tisíc maďarských a slovenských rodin. Kromě toho mnoho Maďarů z jihu Slovenska muselo nastoupit na nucené práce do českého pohraničí.
