Na zatím utajovaném místě v Čechách vzniká továrna, která je důkazem toho, jak velmi těsné a blízké jsou česko-ukrajinské vztahy. Do konce roku se v ní má rozběhnout výroba ukrajinského průzkumného dronu Leleka s doletem tisíc kilometrů. Pracovat v ní budou Češi i Ukrajinci, část dílů dodají české firmy, ale jde o ukrajinskou technologii firmy DeViRo, která si založila českou pobočku.
Firma začala české partnery hledat před rokem, kdy měla poprvé stánek na Dnech NATO v Ostravě. „V továrně na Ukrajině vyrábíme 150 dronů měsíčně, v Česku chceme začít se stovkou a pak výrobu zvyšovat. Českou továrnu máme navrženou tak, že začneme se stovkou lidí a postupně jich může být až tisíc,“ říká jeden z šéfů firmy Kiril Zabolotnyj ve stánku firmy na letošních Dnech NATO, kterých už je jeho firma oficiálním partnerem.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekV Česku produkované stroje budou mít veškeré technické standardy Evropské unie a NATO. Firma plánuje v Česku také otevřít výzkumné a vývojové centrum. Ukrajinští vojáci velmi dobře znají jejich dron Leleka 100, který je menší. Jeho větší verze, která se bude vyrábět v Česku, bude napěchovaná elektronikou a může nést různé druhy sledovacích přístrojů. Její výhodou je podle výrobce dlouhá výdrž ve vzduchu a odolnost proti všem v tuto chvíli známým ruským druhům protidronových elektronických systémů.
Firma DeViRo je tak součástí ukrajinské snahy nejen odrazit ruskou agresi, ale do budoucna se stát evropskou či světovou mocností ve vývoji a výrobě bezpilotních prostředků. „Armádu dronů“, jak tomu oficiálně Ukrajinci říkají, má na starosti vicepremiér vlády pro digitalizaci Myhajlo Fjodorov. A i podle polních velitelů jsou právě drony tou zbraní a systémem, na něž se má ukrajinská armáda do budoucna soustředit. „Válka se díky dronům přesunula do další dimenze. Jsme schopni nepřítele vidět i na něj shazovat bomby přesněji, než by to udělal dělostřelecký granát. Budovat armádu dronů je strategicky velmi důležité,“ řekl HN Vjačeslav Kochanov, který rok velel praporu ukrajinské armády na jižní frontě.
Podle zprávy britského think-tanku RUSI ztratí Ukrajinci měsíčně na frontě zhruba deset tisíc dronů různých velikostí, které se používají ke všemu možnému: průzkumu, navádění palby i přímo k útokům. I firma DeViRo vyvíjí a chystá výrobu svého prvního modelu takového útočného dronu.
Tzv. kamikaze drony se ukazují být efektivní zbraní nejen vojensky, ale i ekonomicky, protože řada jejich modelů je levnější než dělostřelecké náboje. A roste po nich obrovsky poptávka, jak ukazuje zpráva jihoafrické firmy Paramount, zveřejněná tento týden na vojenském veletrhu DSEI v Londýně. Globální trh tzv. loitering munice, tedy dronů, které krouží ve vzduchu a hledají svůj cíl, by mezi lety 2020 až 2024 měl vzrůst o 525 procent.
Největší skok se kvůli ruské válce na Ukrajině odehrává v Evropě a největším technologickým problémem, který všichni výrobci bezpilotních letounů řeší, je koordinace větších skupin dronů, tzv. hejn. Ukrajinci také s čím dál větší úspěšností používají námořní drony, tedy bezpilotní čluny s výbušninou.
V tomto novém trendu výroby i výzkumu jsou velmi aktivní i české firmy, které v těchto dnech zkoumají možnosti spolupráce jak na Ukrajině, tak na Tchaj-wanu, který kvůli čínské hrozbě a inspirován Ukrajinou také vyvíjí nové modely bezpilotních prostředků. Česká armáda se nedávno rozhodla změnit strategii a místo tří velkých dronů si objednává desítky malých.
Na Ukrajině už také létají české drony, jako jsou stroje firmy Primoco UAV nebo dron Bivoj, na který vybrali peníze lidé v rámci sbírky Dárek Putinovi.
Trochu v pozadí zájmu západních médií je kvalita ruských dronů, před nimiž mají Ukrajinci respekt a které pečlivě zkoumají. Velké škody ukrajinské armádě působí právě hlavně kamikaze drony Lancet. „Těžko se před nimi brání například obrněná technika, během deseti minut dokážou zneškodnit třeba kolonu tanků,“ řekl tento týden na konferenci YES v Kyjevě Vadym Skibitskyj, zástupce velitele ukrajinské vojenské rozvědky. Získané ruské drony Ukrajinci poskytují ke studiu spojencům v NATO, jak potvrdil například odcházející šéf estonské vojenské rozvědky.
Na to, že se Rusové s drony naučili efektivně pracovat, upozorňuje i čerstvá zpráva think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy, jenž srovnává některé schopnosti ruských a ukrajinských dronů a možnosti jejich výroby. Právě schopnost rychle vyrábět co nejvíc dronů – tedy ekonomický faktor – je v nynější fázi války jedním z klíčových faktorů, které ovlivní její průběh a výsledek.
„Ano, máme zájemce i z jiných zemí, ale nyní vše dodáváme ukrajinské armádě,“ říká Kiril Zabolotnyj z firmy DeViRo. „Otevření továrny v Česku je pro nás i otázka diverzifikace a možnosti plánovat, protože na Ukrajině nevíte, jestli vaši továrnu zítra nezasáhne bombardování.“
