Rusko používá své dodávky plynu do Evropy jako politický nástroj. Aby se Evropa zbavila závislosti na ruském plynu, potřebuje ho více dovážet odjinud. V zásadě jedinou možnosti je dovážet více zkapalněného plynu LNG, který na světový trh dodávají v největším množství Američané, Katar nebo Austrálie. USA se dokonce loni v prosinci staly poprvé vývozcem číslo jedna. I proto snahu Evropy o odstřižení od ruského plynu podporují.

Problém pro odběratele v Evropě ovšem je, že zkapalněný plyn je dražší než ten ruský, který do Evropy plyne potrubím. To by se ovšem mohlo zásadně změnit v okamžiku, kdy Rusko podnikne útok na Ukrajinu či bude nadále pokračovat ve zvyšování napětí v Evropě. LNG se tak pro Evropu stane mnohem důležitější zdroj.

Nová česká vláda premiéra Petra Fialy si dala do energetické kapitoly svého programu bod, že chce získat podíl na terminálu LNG v sousední zemi, abychom měli přístup k více zdrojům. „Gazprom loni vykoupil kapacity zásobníků po Evropě na jednotném trhu, které ale nenaplnil. Tím pádem vyvolal umělý růst cen,“ vysvětlil záměr v rozhovoru s HN ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Cena plynu 180 euro za megawatthodinu o vánocích klesla na devadesát jen proto, že k evropským břehům zamířilo třicet lodí s LNG. To je princip diverzifikace zdrojů a Putin nám ukázal, že lze diverzifikovat zdroje plynu pro Evropu.“

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Podle Lipavského je „bytostným zájmem České republiky“, aby kapacita na dovoz LNG do Česka existovala. „Umím si představit, že by se Česká republika zavázala i k nějakému dlouhodobému kontraktu tak, abychom byli vyvázáni ze závislosti na ruském plynu,“ řekl Lipavský.

Česká republika není přímo závislá na dodávkách z Ruska, nakupuje plyn na společném trhu v Rotterdamu. Ale právě současná krize kolem Ukrajiny a váhání Německa v podpoře Ukrajinců i společného postupu NATO kvůli závislosti na ruském plynu ukazuje, jak může Moskva plyn politicky využít.

Plyn je podle návrhu nové evropské taxonomie považován za přechodové palivo na cestě k obnovitelným zdrojům a jeho důležitost bude ještě růst s tím, jak Německo odstavuje jaderné elekrárny a bude podobně jako další země utlumovat výrobu elektřiny z uhlí.

Pro český projekt by připadaly v úvahu dvě sousední země, které budují terminály LNG – Německo a Polsko. S Polskem ale Česko nemá dostatečnou propojovací kapacitu, takže fakticky jde o to nabídnout Berlínu možnost se podílet na investici do nějakého LNG terminálu. Ideovým modelem pro vládu je projekt ropovodu IKL, který vede z Ingolstadtu přes Bavorsko do Čech a kterým se v 90. letech minulého století Česko zbavilo závislosti na ruské ropě z ropovodu Družba.

Mít podíl v terminálu LNG v Německu či Polsku by byla pro Česko pojistka. „Je to stejné jako jsme se kdysi bavili o ropovod Ingolstadt. Tedy abychom měli další alternativu, kdyby některá strana přerušila dodávky," řekl Alexandr Vondra s tím, že je právě on autorem odstavce o LNG v programovém prohlášení a že o něm diskutoval i s experty z tuzemské energetiky. Podobný názor zastává například i Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost.

Jiří Gavor, analytik společnosti ENA, se ale domnívá, že Evropa nemá nedostatek LNG kapacit a že rozhodující bude vždy cena, kterou bude zákazník ochoten za plyn zaplatit. Z toho důvodu LNG míří spíš do Asie a tuzemští obchodníci kupují ekonomicky výhodnější plyn z jiných zdrojů.

Podle Vondry ale bude mít prostě ten, kdo bude mít podíl v terminálu na LNG výhodu, a to vedle vlastnictví plynových zásobníků. Jestli se Česku podaří vyjednat podíl v terminálu LNG ať už s Německem či Polskem sice podle něj není jisté. "Je potřeba otevřít s příslušnými zeměmi debatu," dodal.

S Polskem jsou ovšem nyní vztahy na bodu mrazu hlavně kvůli sporu o důl Turów. Polsko, které má LNG terminál ve Svinoústí, by nejspíš odmítlo do tak strategického projektu pustit partnera, s nímž vede spor týkající se budoucnosti energetiky.

V případě Německa je potíž, že součástí německé vládní koalice jsou ale zelení, kteří odmítají nové investice do fosilních zdrojů. V Německu je rozestavěný terminál Brunsbüttel, který by připadal v úvahu jako nejaktuálnější řešení. V Hamburku se plánuje výstavba LNG terminálu Stade. V listopadu 2020 firma Uniper zrušila plány na vybudování plovoucího terminálu v přístavu Wilhelmshaven kvůli nedostatečné poptávce.

Podle českých stratégů by šlo o to německým partnerům nabídnout spolupráci, aby mohli říkat, že nejde jen o německý, ale o evropský či spojenecký projekt. Na to by možná slyšeli i němečtí zelení. „Přemýšlejme prakticky. Plynová infrastruktura je propojená celoevropsky, buďme tam, kde se to případně dostane do české plynové soustavy,“ zdůraznil ministr Lipavský.

LNG jako politický nástroj vůči ruskému politickému nátlaku funguje. Když Litevci podepsali v roce 2014 smlouvu na svůj plovoucí LNG terminál v Klajpedě, ruský Gazprom jim obratem nabídl o dvacet procent nižší cenu plynu.

S přispěním Jany Klímové