Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se velká většina členských zemí Evropské unie k Česku zachovala sobecky, když mu nabídla zhruba 70 tisíc dávek vakcín navíc. Podle Babiše to je málo. Jenže státy EU chtěly Česku dát 750 tisíc dávek vakcíny AstraZeneca, ukazuje dokument, který mají HN k dispozici a jehož pravost potvrdily dva vysoce postavené zdroje. Babiš ale nabídku podle zdroje HN blízkého jednáním odmítl.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Spor o vakcíny vznikl v rámci dělení 10 milionů dávek od Pfizer/BioNTech, které výrobce dodá už v tomto čtvrtletí, namísto původně plánovaného závěru roku. Země, které si objednaly víc vakcín, byly ochotné se části z nich vzdát ve prospěch států, jež si zajistily méně dávek. Česko takto mělo dostat asi 310 tisíc dávek, což by bylo zhruba o 70 tisíc víc, než kdyby se 10 milionů dávek mezi členské země unie rozdělilo čistě podle počtu obyvatel. Praha ale požadovala víc.

„Považuji to za skandál,“ řekl Babiš Radiožurnálu s tím, že velké státy EU Česko poškodily.

Česko ale mohlo dostat 750 tisíc dávek vakcíny AstraZeneca. V dokumentu, který nabídku obsahuje, stojí, že jde o „SOS dodávky AstraZeneca pro Česko“. Nabídka zazněla na jednání zástupců členských zemí, takzvaném steering board, ještě před tím, než se státy – proti vůli Česka – domluvily na rozdělení 10 milionů dávek vakcíny Pfizer.

Zdroj blízký jednáním HN řekl, že Česko nabídku tři čtvrtě milionu dávek AstraZenecy odmítlo. A to proto, že Babiš místo toho stál o mnohem větší počet dávek vakcíny Pfizer/BioNTech než zmíněných 70 tisíc. „Strašně to překombinoval,“ prohlásil zdroj.

Dokument s nabídkou 750 tisíc dávek vakcíny AstraZeneca pro Česko.
Dokument s nabídkou 750 tisíc dávek vakcíny AstraZeneca pro Česko.
Foto: Ondřej Houska

Babiš tvrdí, že nešlo o konkrétní nabídku. „Kompenzace pro Českou republiku vidělo Německo v rámci AstraZenecy, avšak objem dávek, o kterém mluvíte, nebyl žádnou nabídkou, ale spíše množstvím, které Německo indikovalo jako potřebné pro Českou republiku,“ napsal Babiš HN.

Zdroj, který u jednání byl, ale pro HN uvedl, že skutečně šlo o sdělení Česku, že od států unie může dostat 750 tisíc dávek vakcíny AstraZeneca. Praha ale neprojevila zájem. Babiš prý sázel na to, že mu země EU darují značné množství vakcíny Pfizer. O nabídce vakcíny AstraZeneca Česku jako první informoval Deník N.

V Evropě se u několika desítek lidí z milionů naočkovaných touto vakcínou objevily vážné případy krevních sraženin. Některé země jí následně přestaly očkovat lidi mladší 55 či 60 let. Evropská léková agentura (EMA), která dohlíží na bezpečnost a účinnost léčiv, ale vakcínou dál doporučuje očkovat bez omezení. V Česku je vakcína AstraZeneca dál určena pro všechny očkované. V úterý ale EMA uvedla, že krevní sraženiny u mladších lidí s vakcínou AstraZeneca nějakým způsobem souvisí. Podrobnější stanovisko má vydat ve středu.

Státy EU se dohodly, že z 10 milionů dávek od Pfizeru si sedm milionů rozdělí na základě počtu obyvatel. Česko tak získá necelých 240 tisíc dávek. Zbylé tři miliony pak dostanou země, které si od Pfizeru loni na podzim v rámci objednávání první várky této vakcíny zajistily méně dávek, než kolik mohly, a kvůli tomu jim nyní, vzhledem k počtu obyvatel, chodí méně dávek než většině ostatních zemí unie. Vedle Česka jde o Slovensko, Chorvatsko, Bulharsko, Lotyšsko a Estonsko. Babiš ale žádal, aby si tyto státy mohly přednostně rozdělit víc než nabízené tři miliony dávek.

Český premiér ale s tímto požadavkem neuspěl a odmítl se k výsledné dohodě připojit. Česko proto ze zásilky 10 milionů vakcín od Pfizeru nedostane nic navíc oproti tomu, na co má nárok podle počtu obyvatel. „Dodnes jsme nepochopili, proč Česko odmítlo přijmout naši solidární nabídku. Třikrát jsme opakovali, že ta nabídka je stále na stole, že Česku zajistí víc vakcín a je možné se k ní vrátit. Česko to ale nepřijalo,“ řekl HN jeden ze zástupců Portugalska, tedy země, která nyní unii předsedá.

Související

Státy EU teď očkují především vakcínou Pfizer/BioNTech. Firma nyní plní objednávku, v rámci které si Česko objednalo jen čtyři miliony dávek, ač mělo nárok na zhruba 4,6 milionu dávek. Podle tehdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) neobjednalo maximum proto, že nebylo jisté, jestli všechny dávky využije.

„Je to to nejhloupější, co jsme mohli udělat,“ komentuje to Filip Pertold, ekonom z ústavu CERGE-EI. Kromě toho, že čím pomaleji očkování postupuje, tím více lidí kvůli covidu zemře, poukazuje Pertold také na hospodářské škody – výdaje na nákup vakcín jsou mnohonásobně nižší, než kolik občany i stát jako celek stojí omezení pohybu či zavření obchodů kvůli špatné epidemické situaci.

Česko celkově objednalo asi 27 milionů dávek od různých výrobců vakcín. Stejně jako všechny ostatní státy EU má tedy víc než dost dávek na to, aby naočkovalo všechny své občany. Někteří z výrobců ale ještě vývoj své vakcíny úspěšně neukončili. Řada ze zmíněných dávek také přijde až během druhého pololetí. Co se týče schopnosti proočkovat populaci už před začátkem prázdnin, je na tom nyní Česko, kvůli tomu, jak si vakcíny objednalo, vůbec nejhůř z celé EU.

Poté co Babiš neprosadil požadavek, aby vakcíny Pfizer/BioNTech získal víc než zmíněných 70 tisíc dávek, mluvil v médiích o tom, že nejspíš bude nucen koupit vakcíny, které v unii ještě nebyly schválené jako bezpečné a účinné. Jde podle všeho o ruské a čínské vakcíny. O tom, že to vláda zvažuje, svědčí i instrukce, kterou ministerstvo zdravotnictví udělilo české velvyslankyni při EU Editě Hrdé a HN ji mají k dispozici. Ministerstvo dalo Hrdé za úkol, aby ostatním státům unie vzkázala, že Česko bude „přinucené hledat řešení jinde, konkrétně koupí vakcín, které nejsou nakoupeny skrz společný mechanismus EU“. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) přitom využití ruské nebo čínské vakcíny předtím, než je schválí EMA, opakovaně odmítl. Tlačí na to naopak prezident Miloš Zeman.

Poté co se Česko odmítlo podílet na rozdělení dodatečných 10 milionů dávek vakcíny Pfizer/BioNTech, oznámily Rakousko, Slovinsko a Maďarsko, že mu dohromady pošlou 80 tisíc dávek. Všechny státy EU Česku už dřív poslaly 100 tisíc dávek navíc, Česko jim je vrátí v dubnu. Německo kromě toho Česku darovalo 16 tisíc dávek, Francie 15 tisíc.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+