Záběry z romských osad na východním Slovensku jsou často dost neutěšené.
Jejich obyvatelé žijí v rozpadlých chatrčích postavených mnohdy načerno bez přístupu k základní infrastruktuře, jako je kanalizace a voda. Kvůli otřesným hygienickým podmínkám se v řadě z nich v poslední době začala nekontrolovatelně šířit i pandemie koronaviru.
Změnit život místních obyvatel k lepšímu se od roku 2016 snaží projekt DOM.ov, v rámci kterého si Romové sami staví nízkonákladové domy, které financují z vlastních úspor a mikropůjček od banky. Projekt zaujal i porotu soutěže SozialMarie, která ho zvolila nejlepší sociální inovací ve střední a východní Evropě. Díky vítězství v klání, které každoročně pořádá rakouská nadace Unruhe, získali slovenští inovátoři 15 tisíc eur (asi 400 tisíc korun).
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek"Každý zájemce o bydlení musí po dobu jednoho roku sám spořit. Pokud splní i další podmínky, získá od banky půjčku na nákup stavebního materiálu. Zabezpečení stavebních pozemků s potřebnou infrastrukturou má na starosti obec. Ta by měla mít i funkční systém terénní sociální práce. Úlohou naší organizace je především pomáhat klientům projít celým procesem od spoření až po kolaudaci domu," přibližuje ředitel neziskové organizace DOM.ov Marián Zeman.
Její pracovníci vzdělávají účastníky programu v oblasti finanční gramotnosti, poskytují jim dluhové poradenství, pomáhají jim se získáním projektové dokumentace a stavebního povolení i s nákupem stavebního materiálu. Během samotné výstavby mají budoucí majitelé domů k dispozici "učitele", který jim může pomoci se stavebními úkony, jež sami nezvládnou. V neposlední řadě je terénní pracovníci učí, jak se o svůj nový dům starat.
V laskavosti je síla. Už třetí ročník projektu Laskavec ocenil dvanáct lidí, kteří konají dobro
První fáze projektu se uskutečnila ve čtyřech obcích a v rámci ní splnilo podmínky pro získání vlastního bydlení 18 rodin ze 60. V současnosti spoří na svůj dům 110 rodin v dalších 15 obcích.
A do budoucna by se projekt měl rozšiřovat i do dalších regionů východního a středního Slovenska.
"Účastníci programu nejenže získají kvalitní bydlení, ale i nové dovednosti, které se naučí při stavbě domu. Díky tomu se zvýší jejich šance na zaměstnání," líčí Zeman. A dodává, že jsou také aktivnější v hledání práce, mají celkově vyšší životní úroveň a jsou na tom lépe zdravotně. Zlepšují se také podmínky pro děti z těchto rodin, ať už se to týká vzdělání nebo trávení volného času.
Bezdomovci a handicapovaní společně hrají divadlo
Ocenění ze soutěže SozialMarie si odneslo celkem 15 sociálních inovací, mezi nimi byl i další slovenský projekt Divadlo bez domova. V rámci něj hrají divadlo společně lidé bez domova, tělesně postižení, lidé s psychiatrickou diagnózou a další znevýhodněné skupiny obyvatel. "Integrujeme tyto skupiny pomocí divadla do společnosti, učíme širokou veřejnost přijímat je a bouráme předsudky. Naši herci a herečky dostávají za zkoušky a hraní finanční odměny, díky čemuž si mohou zaplatit ubytování, stravu či léky," popisuje spisovatelka a principálka Divadla bez domova Uršuľa Kovalyk.
Herci díky divadlu získávají sebevědomí a uznání. Během zkoušek se také neformálně vzdělávají a vzájemně si vypomáhají. Lidé bez domova dělají osobní asistenty tělesně postiženým, a to často i mimo divadlo. Řada divadelníků si také našla brigádu v umělecké branži. V Divadle bez domova se vystřídalo asi 34 lidí z nejrůznějších marginalizovaných skupin. Aktuálně má 12 aktivních herců, kteří si sami i vymýšlejí texty.
Za dobu své existence od roku 2006 nacvičil soubor 17 her a odehrál víc než 300 představení doma i v zahraničí. Pro veřejnost hraje večerní představení, vystupuje i ve školách a na divadelních festivalech. V Česku účinkoval například na akcích Mezi ploty, Babí léto či Quichotova šedesátka. Hrál ve vězení, na psychiatrii i na Úřadě vlády. Už 13 let také organizuje v Bratislavě Mezinárodní festival bezdomoveckých divadel ERROR, který je jediným svého druhu v Evropě.
V tuto chvíli ale veškeré aktivity Divadla bez domova zastavila epidemie koronaviru. Lidé z vedení divadla se proto rozhodli využít své síly jinak a pracují v karanténním městečku pro lidi bez domova nemocné koronavirem nebo s podezřením na tuto nemoc, které zřídil magistrát hlavního města Bratislava. Doufají přitom, že na podzim už budou moci znovu tvořit a vystupovat.
Nevidomí dělají společnost seniorům
Porotci soutěže SozialMarie ocenili i dva české projekty. Jedním z nich je služba Návštěvy potmě neziskové organizace Spolu s vámi, v rámci které nevidomí pomáhají rodinám s péčí o seniory. Dává tak práci lidem se zrakovým postižením, pro které je jinak velmi náročné najít si zaměstnání. Podle odhadů jich v produktivním věku pracuje jen asi pětina. Zároveň služba pomáhá seniorům v boji se samotou a ulehčuje život neformálně pečujícím z řad rodinných příslušníků.
Za dva roky existence Návštěv potmě jimi prošlo přes 20 nevidomých a slabozrakých profesionálů, teď je jich 10. Pět z nich navštěvuje klienty v Praze a ostatní vyrážejí do zařízení pro seniory v regionech. Ročně se postarají asi o 500 seniorů, a to nejen během individuálních, ale i skupinových návštěv, při kterých hrají společenské hry, trénují paměť nebo se věnují hudební produkci.
"Vracíme seniorům radost ze života. Většina kolegů tuto práci vnímá jako velmi přínosnou i pro osobní rozvoj. Kladná je i zpětná vazba od seniorů. Vnímáme ji hlavně v těchto dobách, kdy jsou kvůli koronaviru návštěvy zakázané a se stálými klienty jsme v kontaktu jen po telefonu. Z hovorů vždy vyznívá to samé: Chybíte nám a už se těšíme, až za námi zase budete moct chodit," líčí jedna z nevidomých zaměstnankyň Návštěv potmě Anna Burdová.
I neslyšící mohou telefonovat
Nevidomé zaměstnává i česká sociální firma Transkript online, která si rovněž odnesla cenu ze soutěže SozialMarie. Její zaměstnanci se zrakovým postižením přepisují ústní komunikaci do psané formy pro neslyšící. Společnost je největším poskytovatelem on-line simultánního přepisu řeči v Česku a jako jediná umožňuje neslyšícím plnohodnotně telefonovat. Vedle devíti nevidomých zaměstnanců má i šest neslyšících pracovníků a jednoho zaměstnance s tělesným postižením. Celkem pro ni pracuje 20 lidí.
Od svého vzniku v roce 2012 poskytla firma více než 80 tisíc přepisů, z toho 90 procent bezplatně. Její služby jsou přitom dostupné na více než 550 kontaktních místech komerčních zákazníků, jako jsou banky, telefonní operátoři či úřady. Využívá je aktuálně více než 1000 lidí s postižením sluchu.
"Pomocí on-line přepisu zpřístupňujeme neslyšícím i informační linky. V rámci současné krize tuto službu nabízíme nejrůznějším organizacím zdarma. Spustili jsme ji na většině krajských hygienických stanic, zdravotních pojišťoven, krajů a jejich úřadů nebo na úřadu práce," popisuje zakladatel firmy Zdeněk Bumbálek.
Soutěž SozialMarie se letos konala už po šestnácté. Do letošního ročníku se přihlásilo 288 projektů z Česka, Slovenska, Rakouska, Maďarska a Chorvatska. Porota z nich vybrala 15 vítězů, kteří si rozdělili celkem 54 tisíc eur (v přepočtu asi 1,4 milionu korun).
