Americká vesmírná sonda Voyager 1 vyslala signál, který potvrzuje, že ve středu dosáhla vzdálenosti jednoho světelného dne od Země. Ve čtvrtek to oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s tím, že řídicí středisko přijalo signál přesně 24 hodin po jeho odvysílání. Média o dosažení hranice jednoho světelného dne informovala již ve středu, NASA nicméně s oficiálním potvrzením musela vyčkat na čtvrtek, kdy signál od sondy obdržela. Voyager 1, vypuštěný do kosmu v roce 1977, je nejvzdálenějším objektem vyrobeným člověkem ve vesmíru.

„Vesmírný aparát milníku dosáhl 18. listopadu v 02:16 pacifického času (11:16 SEČ),“ oznámila dnes Laboratoř proudového pohonu (JPL) NASA. Světelný den představuje vzdálenost, kterou světlo urazí za 24 hodin. NASA poznamenala, že to je zhruba 25,9 miliardy kilometrů.

„Překonat světelný den je pro kosmickou sondu jedinečný výkon, ale Voyager 1 je více než jen vzdálený poutník. Mise Voyageru je pozoruhodná už jen tím, jak svou velkou cestou kolem vnějších planet přispěla k rozvoji planetologie,“ prohlásil Joe Westlake, který je ve washingtonském ústředí NASA šéfem oddělení heliofyziky.

Voyager 1 je nejvzdálenější objekt vyrobený člověkem a pohybuje se rychlostí téměř 61 000 kilometrů za hodinu. V roce 2012 překročil vnější hranici heliosféry – jakési ochranné bubliny částic a magnetických polí vytvářené Sluncem – a vstoupil do mezihvězdného prostoru. Jeho dvojče, sonda Voyager 2, bylo rovněž vypuštěno v roce 1977 a do mezihvězdného prostoru vstoupilo v roce 2018.

Nedávná úsporná opatření by mohla oběma sondám Voyager zajistit dostatek energie pro udržení spojení se Zemí na další tři až čtyři roky, napsal Reuters s odkazem na zástupce JPL, hlavního výzkumného a vývojového centra NASA pro stavbu a řízení bezpilotních kosmických sond.

Voyager 1 v dřívější fázi své mise proletěl kolem Jupiteru a Saturnu, dvou největších planet sluneční soustavy, a nadále shromažďuje vědecká data. Jeho přístroje například zachytily slabé, monotónní hučení, které je způsobeno neustálými vibracemi malého množství plynu přítomného v mezihvězdném prostředí.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace