Nejprve na začátku září Sasko-Anhaltsko, o dva týdny později také Meklenbursko-Přední Pomořansko. Pravicová strana Alternativa pro Německo má za sebou v krátké době hned dva velké volební úspěchy. Zároveň se posunula do čela předvolebních preferencí v části celostátních průzkumů. Vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Zuzana Lizcová v rozhovoru pro Ekonom vysvětluje, proč je tato strana problematická a proč se dokonce objevují hlasy, aby byla zakázána. Části jejích představitelů podle německých úřadů totiž prosazuje etnické pojetí národa a zpochybňuje rovné postavení občanů s migračním původem. Akademička také hovoří o podílu, jaký má na vzestupu krajní pravice někdejší dlouholetá kancléřka Angela Merkelová, a o tom, že ekonomický program AfD je nerealistický.

Jak hluboko do minulosti sahají politické změny, které vedly k dnešnímu posílení AfD? Uvolnila prostor už Angela Merkelová posunem CDU do středu?

Angele Merkelové se podařilo zůstat 16 let v čele německé vlády a z tehdejšího pohledu byla její politika velmi úspěšná. Fungoval německý ekonomický model a tím, že se jí podařilo etablovat CDU/CSU v politickém středu, do značné míry oslabila i její politické konkurenty. Z krátkodobého politického hlediska to byla výhoda. Nicméně tím odhalila pravé křídlo. Navíc v mnoha momentech prezentovala svoji politiku jako bezalternativní.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Co se dočtete dál

  • Kdy začal vzestup AfD a proč se „strana profesorů“ a odpůrců eura radikalizovala.
  • Jak Němci s odstupem přehodnocují odkaz Angely Merkelové.
  • Proč nemusí být dobrý nápad zkusit zakázat AfD.

Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.