Maďarský parlament zvolil Andráse Baku novým prezidentem. Opozice volbu považuje za „úplné dno“ maďarské demokracie

Maďarský parlament v úterý zvolil bývalého předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku novým prezidentem. Opozice volby bojkotovala, Baka byl jediný kandidát a zvolen byl hlasy vládní strany Tisza, která má v parlamentu více než dvoutřetinovou většinu. V tajném hlasování Baku podle maďarské tiskové agentury MTI podpořilo 140 poslanců.

Analýza

Protikorupční dostihy v Maďarsku: vláda hraje o miliardy z Bruselu. Vyšetřování Orbána bude na politickém rozhodnutí

19. 6. 2026 ▪ 5 min. čtení

Zvolení nového prezidenta označila agentura Reuters za symbolický krok ve snaze premiéra Pétera Magyara odstranit mocenské bašty bývalého premiéra Viktora Orbána.

Předchozího prezidenta Tamáse Sulyoka, zvoleného v Orbánově éře, odvolal nový parlament ústavním dodatkem, přijatým hlasy poslanců současné vládní strany. Prezidentské pravomoci prozatímně převzala předsedkyně parlamentu Ágnes Forsthofferová.

Baka se nejvyššího úřadu ujme osmý den po oznámení výsledku volby.

Poslanci Orbánovy strany Fidesz před hlasováním uvedli, že spolu s křesťanskými demokraty (KNDP) budou volbu i inauguraci prezidenta bojkotovat.

Prohlášení zákonodárců strany Fidesz označilo volbu za „úplné dno“ maďarské demokracie v éře po pádu komunismu. Mandát prezidenta Sulyoka byl vládnoucí stranou Tisza ukončen „svévolně a nelegitimně“, volba nového prezidenta bude „rovněž nelegitimní“, a na tom se Fidesz a KDNP nebudou podílet, citovala agentura MTI z prohlášení. To také uvedlo, že András Baka „není způsobilý“ ztělesňovat jednotu národa.

Tisza drtivě zvítězila v dubnových parlamentních volbách a ukončila Orbánovu šestnáctiletou vládu. Magyar přitom slíbil, že obnoví demokratické standardy v zemi. Sulyoka opakovaně označil za loutku strany Fidesz a vyzval ho, aby odstoupil. Když tak prezident neučinil, parlament schválil ústavní novelu ukončující jeho mandát s odůvodněním, že společnost v něj „ztratila důvěru“.

Třiasedmdesátiletý právník Baka působil jako vysokoškolský pedagog, soudce Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) a také jako předseda maďarského nejvyššího soudu. Tisza ho na post hlavy státu navrhla o víkendu. Minulý měsíc Magyar nabídl prezidentskou funkci známé šachistce Judit Polgárové, která ale odmítla.

Role maďarského prezidenta je převážně ceremoniální, hlava státu má nicméně pravomoc podepisovat zákony přijaté parlamentem, nebo je odesílat k ústavnímu soudu, aby je přezkoumal.