Ukrajinské letadlo Antonov, u kterého zaměstnanci letiště Lipsko/Halle našli v noci na středu dron s výbušninou, bylo naložené vojenskou municí. S odvoláním na své zdroje o tom ve čtvrtek informovaly německé stanice NDR, WDR a list Süddeutsche Zeitung. Německá policie mezitím dál pátrá po objektu, se kterým se nad letištěm srazilo jiné nákladní letadlo. Stále není jasné, o jaký objekt šlo, podle německých médií to byl zřejmě dron.

Krátce před úterní půlnocí objevil zaměstnanec východoněmeckého letiště Lipsko/Halle nedaleko ukrajinského letadla společnosti Antonov dron, který podle pozdějšího zjištění nesl výbušninu. Podle dosavadních poznatků byla ale roznětka vadná. Letiště následně přerušilo provoz. Jiné nákladní letadlo, které se právě chystalo přistát, muselo přistávací manévr přerušit a srazilo se s dalším „neznámým letícím objektem“. Po objektu policisté stále pátrají.

Německá média už ve středu informovala, že dron s trhavinou našli zaměstnanci poblíž letadel ukrajinských aerolinek Antonov. Podle WDR, NDR a Süddeutsche Zeitung byla v jednom z nich munice, která krátce předtím dorazila z Francie. Zřejmě ji pak čekal další transport.

Agentura DPA ve čtvrtek informovala, že zatímco incident se odehrál na jižní ranveji a ta severní byla už ve středu opět v provozu, nyní je uzavřená severní ranvej. V provozu je naopak ranvej jižní. Letiště vysvětlení těchto opatření neposkytlo.

Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt kvůli incidentu ve středu přerušil dovolenou a přiletěl do Lipska. V souvislosti s případem pak hovořil o „scénáři hybridního útoku“. Odmítl však spekulace ohledně výbušniny, konstrukce, dronu i původci. „Musíme předpokládat, že jde o velmi vážný bezpečnostní incident,“ uvedl. Poukázal na „novou kvalitu ohrožení“ vzhledem k tomu, že na rozdíl od předchozích incidentů s drony šlo o první případ, kdy byl bezpilotní stroj v oblasti letiště opatřen výbušninou.

Předsedkyně parlamentní frakce strany Zelených Katharina Drögeová vyzvala, aby kancléř Friedrich Merz svolal Národní bezpečnostní radu. Incident na letišti Lipsko/Halle označila za „závažný a těžký hybridní útok“. Mnoho podle ní nasvědčuje tomu, že za ním je „státní hráč“. „Pak by se jednalo o státní terorismus, na který je třeba jasně a důsledně reagovat,“ dodala Drögeová.

Letiště Lipsko/Halle bylo jedním z dopravních uzlů, na kterých předloni v červenci vzplály balíčky, jež předtím přepravila letadla. Podle západních tajných služeb, na které se odvolávala německá média, výbušniny do balíčků umístili ruští agenti. Jen náhodou přitom podle vyšetřování vzplály zásilky na zemi, a nikoli za letu. Rusko jakoukoli roli v incidentech popírá.

Česká reakce

Letiště Praha po nálezu dronu s výbušninou na letišti v německém Lipsku analyzuje okolnosti incidentu společně s bezpečnostními složkami a vyhodnocuje případná doporučení, která z vyšetřování vyplynou. Letiště podle čtvrtečního vyjádření nadále postupuje podle zavedených bezpečnostních postupů, které zajišťují ochranu cestujících, zaměstnanců i bezpečný provoz. Premiér Andrej Babiš (ANO) Deníku N řekl, že Česko v reakci na událost posílí ochranu svých letišť. Policejní prezidium uvedlo, že Česko již nyní funguje ve zvýšeném stupni ohrožení terorismem. Zlepšit protidronovou ochranu celé kritické infrastruktury má chystaný vládní zákon.

"Problematice ochrany letiště před neoprávněným provozem dronů se Letiště Praha ve spolupráci s příslušnými bezpečnostními složkami věnuje dlouhodobě. Aktuální incident na letišti v Lipsku podrobně analyzujeme a vyhodnocujeme všechny relevantní informace. Zároveň posuzujeme případná doporučení, která z jeho šetření vyplynou," sdělila ČTK mluvčí letiště Denisa Hejtmánková. Letiště Praha podle ní nadále postupuje podle zavedených bezpečnostních postupů, které zajišťují vysokou úroveň ochrany cestujících, zaměstnanců i bezpečného provozu letiště.

Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) Deníku N řekl, že stát přijme bezpečnostní opatření odpovídající situaci, jejich podobu však z bezpečnostních důvodů neupřesnil. Policejní prezidium konstatovalo, že Česko již nyní funguje ve zvýšeném stupni ohrožení terorismem a je připraveno reagovat na případné narušení bezletových zón bezpilotními letouny.

Podle odborníků incident u německého letiště ukazuje na rostoucí bezpečnostní hrozbu pro evropská letiště. Jde o příklad hybridních hrozeb a letiště na podobné ohrožení nejsou vždy komplexně připravena.

Česká ministerstva vnitra a dopravy v červenci předložila do meziresortního připomínkového řízení návrh, který by zaměstnancům správců kritické infrastruktury umožnil vyrušit nebo zničit drony. Firmy by měly rozhodnout, zda bezpilotní zóny nad svými objekty chtějí. "Incident na letišti v Lipsku znovu potvrzuje, že hrozby spojené s bezpilotními prostředky už nejsou teorií, ale realitou. Právě na obdobná rizika v podobě neoprávněného provozu dronů reaguje námi předložený návrh zákona o protidronové ochraně kritické infrastruktury," uvedl dnes na síti X ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO).

Úprava reaguje podle ministerstev na rostoucí počet incidentů, kdy se dron neoprávněně pohybuje v okolí chráněných objektů. Cílem zákona je vytvořit jasný právní rámec pro rychlou a přiměřenou reakci na bezpečnostní incidenty spojené s nespolupracujícími drony. V současnosti mohou bezpilotní systém eliminovat pouze policisté nebo vojáci.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou