Spojené státy ve středu večer nejspíš znovu zasáhnou Írán, řekl americký prezident Donald Trump při setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v závěru summitu NATO v Ankaře. Šéf Bílého domu označil lídry Íránu za šílence a dodal, že nedopustí, aby získali jadernou zbraň. Prezident také pohrozil útoky na íránskou civilní infrastrukturu, jako jsou elektrárny a odsolovací zařízení, obnovením blokády Hormuzského průlivu a zabráním íránského ostrova Charg.
V úterý v noci podle šéfa Bílého domu USA vyřadily v oblasti z provozu 28 lodí a ve středu v tom zřejmě budou pokračovat. Hormuzský průliv je klíčový pro přepravu ropy a jakákoliv blokáda má na její cenu významný dopad. Dříve Trump uvedl, že si myslí, že příměří s Íránem skončilo a že vyjednávání je zřejmě ztráta času.
„Velmi tvrdě jsme je zasáhli včera (v úterý) v noci,“ řekl Trump. „Nejspíš je znovu zasáhneme dnes v noci,“ dodal s tím, že Írán varuje. Poznamenal také, že jeho cílem není dosáhnout změny režimu, nýbrž zajistit, aby země neměla jadernou zbraň.
„Možná zabereme ostrov Charg. Možná se ho zmocníme a oni s tím nic neudělají,“ řekl Trump. Ostrov Charg, který se nachází v severní části Perského zálivu, je strategický pro íránský ropný průmysl. Na ostrově se plní tankery, které přepravují íránskou ropu pro zahraniční zákazníky, například pro Čínu. Prodej ropy patří k hlavním zdrojům příjmů íránské ekonomiky.
Na otázku, zda konec příměří znamená obnovení otevřené války, Trump neodpověděl přímo, ale obvinil Írán z každodenního porušování příměří a řekl, že jeho vedení, které označil za „choré šmejdy“, jen lže a podvádí.
„Podle naší dohody nikdy nevyrobí jadernou zbraň, ale nevím, jestli k té dohodě vůbec dojde. Možná to prostě uděláme i bez dohody, protože víte co? Je to jednodušší,“ řekl prezident USA.
Noční odveta za Hormuz
Podle americké armády podnikly USA v úterý večer našeho času sérii útoků proti Íránu. Mělo jít o odpověď na íránské údery proti třem komerčním plavidlům, která proplouvala Hormuzským průlivem. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM v prohlášení uvedlo, že tyto útoky Íránu „způsobí velké škody za to, že se zaměřil na komerční plavidla a zaútočil na ně“.
Íránská média podle agentury Reuters informovala, že šest projektilů zasáhlo okolí mola ve městě Sirík na jihu Íránu. Exploze se ozývaly také na ostrově Kešm a v přístavu Bandar Abbás, který je jedním z nejdůležitějších íránských vojenských center v oblasti Perského zálivu. Údery přitom byly čtyřikrát až pětkrát silnější než ty z konce června. Serveru Axios to řekl nejmenovaný americký činitel.
Írán v odvetě provedl útoky na Bahrajn, kde cílil na americké základny. Íránské ministerstvo zahraničí opakovaně pohrozilo státům v arabském regionu, aby nedovolily USA využívat jejich území k úderům na Írán. Ministerstvo dále odsoudilo porušení prozatímní dohody s Washingtonem.
Sirény zněly také v Kuvajtu. Již dříve k ránu kuvajtská armáda podle agentur oznámila, že její protivzdušná obrana se aktivovala kvůli útokům nepřátelských dronů a raket. Íránské revoluční gardy podle státní televize IRIB informovaly, že zaútočily na desítky amerických vojenských objektů v těchto dvou zemích.
Kuvajt íránské útoky na své území silně odsoudil s tím, že podkopávají snahy o snížení napětí v regionu a uvedl, že přijme veškerá opatření k ochraně své suverenity.
Rutte: Bylo to nezbytné
Úterní americké útoky cíle v Íránu byly absolutně nezbytné, protože Írán porušuje příměří, řekl ve středu podle agentury Reuters šéf NATO Mark Rutte. „Když máte příměří a Írán ho v podstatě porušuje, myslím si, že je naprosto zásadní, aby USA rázně reagovaly,“ řekl Rutte novinářům na summitu NATO v Ankaře. Příměří ve válce, kterou začaly Spojené státy a Izrael 28. února útoky na Írán, platí od 8. dubna. Všechny strany konfliktu ho ale opakovaně porušují.
Nové americké útoky na Írán ve středu na summitu NATO podpořil také nizozemský premiér Rob Jetten, podle něhož je důležité ukázat Íránu, že porušování příměří nelze tolerovat. Jetten nicméně dodal, že je třeba diplomatické úsilí, aby pokračovala mírová jednání. Ta jsou nyní přerušena a měla pokračovat za několik dnů, datum nebylo stanoveno.
Jak dál v Hormuzu? Velcí rejdaři jsou opatrní, podle nich musí být průliv nejen otevřený, ale i bezpečný
Jednat se mělo začít opět poté, co skončí pohřeb íránského duchovního vůdce Alího Chameneího, jehož zabily americko-izraelské útoky na Írán 28. února. Americký prezident Donald Trump minulý týden ve čtvrtek prohlásil, že Íránu „dal týden“ na pohřeb Chameneího. S ním se Íránci začali loučit 4. července, v den, kdy USA slavily 250. výročí své nezávislosti. Ve středu se koná pietní obřad v šíitském poutním městě Karbalá v Iráku a ve čtvrtek má být Chameneí pohřben v íránském Mašhadu, kde se narodil.
V polovině června USA a Írán podepsaly memorandum o porozumění, v němž se zavázaly jednat o míru. Dohodly se v něm rovněž, že ihned po podpisu memoranda mají Spojené státy začít ukončovat námořní blokádu íránských přístavů a Írán měl zajistit bezpečnou plavbu obchodních plavidel Hormuzským průlivem, a to po dobu 60 dnů bezplatně.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
