Pokud bude v Berlíně vládnout AfD, může tlačit na byznys, aby se z Česka stáhl do Německa, varuje odborník

Německo chce mít v budoucnu nejsilnější armádu v Evropě, a to kvůli hrozbě z Ruska a nejistotě ohledně spolehlivosti Američanů. Ale co když se v Berlíně dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD), která nyní v průzkumech vede? Ta je naopak k Moskvě velmi vstřícná. „Nastala by snaha o hegemonii nad některými sousedními zeměmi, možná něco jako to, co jsme viděli během řecké dluhové krize, kdy německá vláda do značné míry určovala, jakou politiku má Řecko vést,“ říká v rozhovoru s HN odborník na Německo z Oxfordské univerzity Ian Klinke.

Je roztržka mezi Německem a Ruskem způsobená ruskou invazí na Ukrajinu definitivní? Nebo se vztahy zase obnoví, až válka skončí?

V Německu existují síly, které by rády obnovily ekonomickou spolupráci, ale k tomu musí být prolomena celá řada bariér. Předně by se do vlády musela dostat AfD. Ale jsou i další bariéry: legislativa Evropské unie, která omezuje moc externích ekonomických aktérů. Pak je faktem, že potrubí plynovodu Nord Stream je přinejmenším částečně poškozené a oprava je drahá. A třetím problémem je, že by bylo nutné najít v Německu ekonomické aktéry, kteří by byli ochotni podstoupit riziko obchodování s Ruskem.

Němci totiž nakonec dostali svůj účet za energii a bylo to 200 miliard eur. Takže je tu vždy riziko, že se něco takového stane znovu. A Němci si samozřejmě pamatují, že už před výbuchy Nord Streamu byl tok plynu víceméně vypnutý. Rusko-německá spolupráce má samozřejmě i jiné dimenze než energetiku, ale energetika je to hlavní, protože ruská ekonomika je ve srovnání s přímými sousedy Německa vcelku nevýznamná.

To je ekonomická dimenze, ale co politika? Až válka skončí, objeví se snahy o obnovení vztahů? Ostatně, dá se argumentovat, že je užitečné mluvit i s protivníky, o tom je přece diplomacie...