Čína ve středu nabídla Tchaj-wanu energetickou stabilitu výměnou za to, že bude souhlasit s vládou Pekingu. Tchajwanská vláda zatím nijak nereagovala, napsala agentura Reuters. Podle ní jde o součást čínské kampaně s cílem přesvědčit ostrov o výhodách sjednocení s Čínou, které dlouhodobě Peking prosazuje a Tchaj-pej odmítá. Nabídka souvisí s rostoucími cenami energií a potížemi s dodávkami energetických surovin, které jsou důsledkem války proti Íránu, zahájené USA a Izraelem na konci února.

Země na celém světě se kvůli válce na Blízkém východě a přerušení námořních tras přes klíčový Hormuzský průliv snaží zajistit náhradní zdroje energie. Tchaj-wan, který třetinu svého zkapalněného zemního plynu (LNG) dovážel z Kataru a z Číny nečerpá žádné zdroje energie, si zajistil alternativní dodávky na nadcházející měsíce, mimo jiné i ze Spojených států, které jsou hlavním mezinárodním podporovatelem tohoto ostrova.

„Mírové sjednocení přinese lepší ochranu energetické a surovinové bezpečnosti Tchaj-wanu díky podpoře silné vlasti. Jsme ochotni poskytnout tchajwanským spoluobčanům stabilní a spolehlivou energetickou a surovinovou bezpečnost, aby mohli žít lepší život,“ řekl novinářům mluvčí čínského úřadu pro záležitosti Tchaj-wanu Čchen Pin-chua.

Tchajwanský prezident Laj Čching-te na středečním zasedání své vládní Demokratické pokrokové strany (DPP) řekl, že dodávky energie na březen a duben má ostrov zajištěné a od června bude dovážet více amerického plynu. „Tchaj-wan přijal vícezdrojový strategický přístup k dovozu energií,“ dodal.

Čína, největší světový dovozce ropy, minulý týden zakázala vývoz paliv nejméně do konce března, aby předešla nedostatku na domácím trhu. Omezila tím vývoz, který loni dosáhl hodnoty 22 miliard dolarů (bezmála 466 miliard Kč).

Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá vlastní volby. Drtivá většina zemí jej ale jako samostatný stát neuznává, i když mnoho zemí s ním udržuje čilé obchodní vztahy.

Prezident Laj, kterého Čína označuje za separatistu, nároky Pekingu odmítá a tvrdí, že o budoucnosti Tchaj-wanu mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé. Číně opakovaně nabídl jednání, Peking je ale odmítl.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam