Letošní Nobelovu cenu za fyziku dostala trojice vědců za výzkum kvantové mechaniky

Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za svůj výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Ve Stockholmu to oznámila Královská švédská akademie věd.

Akademie ocenila vědce za experimenty, které prokázaly zákonitosti kvantové mechaniky v bezprecedentně velkém měřítku. „Zásadní otázkou fyziky je maximální velikost systému, který může demonstrovat efekty kvantové mechaniky,“ uvedl výbor v tiskové zprávě. Oceněná trojice prováděla v 80. letech experimenty s elektrickými obvody v systému velkém natolik, že by se dal uchopit do ruky.

Laureáti při pokusech demonstrovali jev označovaný jako kvantové tunelování, při němž částice porušují principy klasické fyziky tím, že procházejí potenciálovou bariérou, kterou by podle klasické fyziky překonat nemohly.

„Je úžasné, že můžeme oslavovat, jak sto let stará kvantová mechanika neustále přináší nová překvapení. Je také nesmírně užitečná, protože kvantová mechanika je základem veškeré digitální technologie,“ uvedl zástupce komise zodpovědné za výběr oceněných Olle Eriksson. Letos oceněný výzkum poskytl podle tiskové zprávy prostor pro vývoj nové generace kvantových technologií.

„Cítím se naprosto ohromen. Samozřejmě mě nikdy ani nenapadlo, že by má práce mohla být základem pro udělení Nobelovy ceny,“ uvedl podle agentury Reuters Clarke na tiskové konferenci. Upozornil také, že mobilní telefon, prostřednictvím kterého se s ním zástupci komise spojili, funguje zčásti také díky oceněnému výzkumu.

Třiaosmdesátiletý Clarke je profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Dvaasedmdesátiletý Devoret působí jako profesor na Yaleově univerzitě a spolu s Martinisem je také profesorem Kalifornské univerzity v Santa Barbaře. Martinis, narozený v roce 1958, do své rezignace v roce 2020 vedl laboratoř společnosti Google zkoumající kvantovou umělou inteligenci.

Loni akademie Nobelovu cenu za fyziku udělila Američanovi Johnu Hopfieldovi a britsko-kanadskému vědci Geoffreymu Hintonovi za objevy a vynálezy, které přispěly k rozvoji umělé inteligence (AI), konkrétně v oblasti strojového učení s využitím umělé neuronové sítě.

Nobelovu cenu za medicínu dostali tři vědci za objevy v oblasti imunologie. Pomohli k vývoji nových léčebných metod pro rakovinu

6. 10. 2025 ▪ 3 min. čtení

Týden vyhlašování Nobelových cen bude ve středu pokračovat oznámením laureáta nebo laureátů ceny za chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Vyhlašování skončí příští pondělí oznámením Nobelovy ceny za ekonomii.

Vedle prestiže, kterou Nobelova cena přináší, si laureáti rozdělí finanční odměnu 11 milionů švédských korun (24,2 milionu korun). Nobelovy ceny budou letošním laureátům oficiálně předány 10. prosince, na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela.