Austrálie, Británie a Kanada oficiálně uznaly Stát Palestinu

Austrálie, Británie a Kanada formálně uznaly Stát Palestinu. Na síti X to v neděli oznámili premiéři této trojice zemí. V prohlášení premiéři Británie, Kanady a Austrálie Keir Starmer, Mark Carney a Anthony Albanese zdůrazňují, že teroristické hnutí Hamás nesmí v budoucí správě Palestiny hrát žádnou roli.

"Aby byla oživena naděje na mír pro Palestince i Izraelce a dvoustátní řešení, Spojené království dnes formálně uznává Stát Palestinu," uvedl dnes britský premiér Keir Starmer v prohlášení, které zveřejnil na síti X.

Izraelští krajně pravicoví ministři v reakci na uznání vyzvali k anexi okupovaného Západního břehu s tím, že tento návrh předloží na příštím zasedání kabinetu. Premiér Benjamin Netanjahu představitelům Británie, Kanady a Austrálie vzkázal, že žádný palestinský stát nebude a že jejich oficiální uznání takového státního útvaru je "obrovskou odměnou terorismu."

Podle údajů palestinského ministerstva zahraničí Palestinský stát uznává 147 ze 193 členských zemí OSN a Vatikán, tedy zhruba tři čtvrtiny států světa. Odpůrcem uznání jsou naopak Spojené státy a neplánují je ani Německo či Japonsko. 

Spojené království nyní formálně uznává Stát Palestina navzdory hlasitému odporu ze strany USA a Izraele, píše agentura AP a upozorňuje, že Starmerovo oznámení následuje po oznámeních Kanady a Austrálie, což se jeví jako koordinovaná iniciativa zemí Commonwealthu.

"Tváří v tvář rostoucí hrůze na Blízkém východě jednáme tak, abychom udrželi při životě možnost míru a dvoustátního řešení. To znamená bezpečný Izrael vedle životaschopného palestinského státu – v současné době nemáme ani jedno," říká Starmer na začátku videa zveřejněného krátce před zasedání Valného shromáždění OSN, která se bude konat příští týden v New Yorku.

Starmer ve videoprohlášení také uvedl, že v nadcházejících týdnech Británie uvalí sankce na další představitele palestinského hnutí Hamás, které označil za brutální teroristickou organizaci. "Naše výzva k opravdovému dvoustátnímu řešení je přesným opakem jejich nenávistné vize, " řekl dnes na adresu Hamásu britský premiér. Zároveň upozornil, že toto řešení není odměnou pro Hamás, podle Starmera totiž znamená, že Hamás nemůže mít žádnou budoucnost, žádnou roli ve vládě i v oblasti bezpečnosti.

Řada zemí uznala Palestinu loni na jaře, např. několik karibských států (Trinidad a Tobago, Bahamy, Jamajka či Barbados) a na konci května 2024 také Irsko, Norsko a Španělsko, krátce poté následovaly Slovinsko a Arménie. Očekává se, že Stát Palestinu oficiálně uzná i Portugalsko. První zemí Evropské unie, která palestinský stát uznala, se stalo 30. října 2014 Švédsko, kde žije početná palestinská komunita. Ještě před vstupem do EU tak učinilo několik východoevropských zemí či Kypr.

Naopak odpůrcem nynějšího uznání Palestiny jsou Spojené státy. Americký prezident Donald Trump v reakci na kanadské oznámení o uznání Palestiny například prohlásil, že kvůli plánu uznat Palestinu bude těžké uzavřít s Kanadou obchodní dohodu. Nejmenovaný zástupce Bílého domu podle agentury Reuters uvedl, že Trump má za to, že by uznání Státu Palestina znamenalo pro Hamás odměnu, a to by se podle Trumpa nemělo dít.

Uznání Palestiny zatím podle slov svých představitelů neplánují Německo či Japonsko. "Nepovažujeme v současnosti podmínky pro uznání státu v žádném případě za splněné," uvedl německý kancléř Friedrich Merz.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský v červenci řekl, že uznání Státu Palestina nepovažuje v současné situaci za produktivní. Gazu podle něj fakticky ovládá teroristické hnutí Hamás. Česko je podle Lipavského zastáncem dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Jeho stanovisko dnes úřad zopakoval.

Prezident Petr Pavel v neděli před svým odletem do Spojených států na Valné shromáždění OSN řekl, že proces palestinské státnosti musí být výsledkem jednání všech zainteresovaných stran včetně Izraele a musí k tomu být splněny alespoň základní podmínky.

Proces palestinské státnosti musí být výsledkem jednání všech zainteresovaných stran včetně Izraele a musí k tomu být splněny alespoň základní podmínky. „Jinak je to víceméně politická deklarace, která v dané situaci může vzbudit očekávání, jež budou stěžovat samotná jednání,“ dodal. 

Česko se podle Pavla k otázce Palestinců v Izraeli staví především z pohledu zajištění humanitární pomoci, tlaku na teroristické hnutí Hamás k návratu všech rukojmích i tlaku na Izrael, aby ukončil bojové operace. "O tom, jaké bude další uspořádání, je skutečně možné hovořit, až budou naplněny alespoň základní humanitární potřeby palestinského obyvatelstva, a to samozřejmě nějakou dobu bude trvat," řekl prezident Pavel.

V první řadě je podle něj potřeba ukončit bojové operace, což je podmíněno navrácením všech rukojmích. "V okamžiku, kdy k tomu dojde, tak je nutné zahájit obnovu toho území a zahájit také obnovu něčeho, co může alespoň připomínat strukturu nějaké samosprávy,“ . Bude podle něj důležité, jak si sami Palestinci budou schopni nastavit správu. "Aby byl nějaký reprezentant, který zastupuje Palestince jako národ, a s ním je potom možné jednat o dalším uspořádání," dodal.

"Vím, že někteří izraelští představitelé upřednostňují před dvoustátním řešením mírovou koexistenci na jednom teritoriu, ale ta je za současných podmínek asi stejně vzdálená, jako případné dvoustátí," uvedl také Pavel. "Každopádně ani jedna strana, a myslím tím ty extrémní pohledy, nemůže počítat s tím, že problém bude vyřešen odsunem, případně likvidací té druhé, to je řešení bez budoucnosti," řekl.

Válka na Blízkém východě bude jedním z témat Valného shromáždění OSN, na kterém Pavel vede českou delegaci.