Italský módní návrhář Giorgio Armani patřil několik desetiletí mezi elitu svého oboru. Jeho módní kreace byly rafinovaně prosté, elegantní a nadčasové, do luxusní pánské módy přinesl minimalistický styl. A značka Armani, kterou založil v roce 1975, postupně expandovala do oblasti hudby, sportu a luxusních hotelů, vyrábí i kosmetiku a parfémy. Armani, označovaný v médiích za „posledního císaře“ nebo „velkolepého“, zemřel ve čtvrtek ve věku 91 let.
Mít v šatníku nějaký model od Armaniho je známkou společenské prestiže, dobrého postavení a vybraného vkusu. Muž s ocelovým pohledem ledově modrých očí měl pověst nekompromisního perfekcionisty, který určoval třeba i rozmístění ramínek na šaty ve svých obchodech. V soukromí byl Armani střízlivý – stejně jako jeho styl. Neměl rád novináře a nerad poskytoval rozhovory. Tajemstvím jeho úspěchu byla, jeho vlastními slovy, zdrženlivost. „Snažím se ve svých představách nepřehánět – a i když se moje fantazie někdy rozběhne dál, prostě ustoupím o krok dozadu,“ prohlásil kdysi.
Původně se ale Giogrio Armani, narozený 11. července 1934 v Piacenze, malém městečku u Milána, chtěl stát lékařem. Dva roky studií na medicíně mu však stačily ke zjištění, že bílý plášť nosit nebude. Po absolvování povinné vojenské služby nastoupil v roce 1957 do největšího milánského obchodního domu La Rinascente, nejdříve jako aranžér výloh a posléze jako nákupčí pánské módy. Po sedmi letech jej do svého ateliéru přijal módní tvůrce Nino Cerruti, u kterého sbíral zkušenosti o pánské módě dalších šest let, než se pustil do vlastního byznysu.
První kolekci představil Armani v roce 1974 v malé milánské kavárničce a již se nesla v jeho typicky střízlivém duchu: „Mám rád, když žena okouzluje diskrétností. O tom, že vešla, bychom se měli dozvědět až později, nikoliv okamžitě při jejím vstupu,“ přiblížil jednou. Firmu Armani založil Giorgio o rok později se svým životním partnerem, již zesnulým Sergem Galleottim. Z ní postupně vybudovali celosvětové impérium, které prodává stylové módní zboží v širokém záběru od kytic až po nábytek. V jednom z rozhovorů pro pro časopis Vanity Fair řekl tento bělovlasý elegán, že v životě měl vztahy s muži i ženami. Ze smrti Galleottiho, který zemřel v roce 1985 ve věku pouhých 40 let, se však dlouho nemohl vzpamatovat.
Další předěl v kariéře mu přinesl rok 1980. V saku z jeho dílny zazářil ve snímku Americký gigolo slavný herec Richard Gere – a spustil tak novou módní vlnu. „Sako bylo první věcí, kterou jsem chtěl udělat. Vynalezl jsem typ sportovního saka, které je uvolněné, méně formální, méně upjaté,“ zhodnotil později svůj zápis do kroniky módy. A sako nabídl i ženám.
Brzy se Armani stal hvězdou Hollywoodu a jeho návrhy dostávají velký prostor už tradičně při udělování filmových Oscarů. Kromě řady filmů a divadelních představení se v dalších letech podílel například na kostýmech pro stevardky společnosti Alitalia či pro orchestr Claudia Abbada. Navrhl také interiér automobilu Mercedes-Benz CLK 500.
V roce 2010 přišel Armani s reklamní kampaní své značky ve 3D. A později se zaměřil i na spodní prádlo, které v reklamách předváděli fotbalisté David Beckham a Cristiano Ronaldo nebo tenista Rafael Nadal. Po smrti modelky Any Caroliny Restonové na anorexii v roce 2006 Armani jako první světově proslulý návrhář zakázal vstup na molo extrémně vyhublým modelkám.
Jeden z nejbohatších Italů (jeho majetek odhaduje časopis Forbes aktuálně na dvanáct miliard dolarů a řadí ho mezi 200 nejbohatších lidí světa) rád trávil volný čas se svými psy, věnoval se charitě a ekologii a jeho zálibou bylo jachtaření. Od svých 50 let také pravidelně cvičil.
V červenci 2008 převzal nejvyšší francouzské státní vyznamenání a stal se rytířem Řádu čestné legie. A v červenci 2021 získal také druhé nejvyšší italské vyznamenání - Rytíř velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku.
„Nejsem nikdy spokojený. Jsem posedlý hledáním dokonalosti a nikdy se nevzdám, dokud nedosáhnu výsledku, o který jsem usiloval,“ prohlašoval Armani, který také sponzoroval milánský basketbalový klub a který navrhl uniformy pro italské olympijské a paralympijské týmy.
O konkurenci se vždy vyjadřoval spíše vyhýbavě nebo diplomaticky. Když už byl kritický, stavěl se obecně proti přílišné extravaganci a snaze provokovat za každou cenu. „Šaty si vezmeme a pak je vyhodíme. Chtěl jsem udělat něco, co si lidé budou pamatovat. Lidé uvidí, jaký jsem byl, co jsem miloval,“ shrnul svou filozofii v roce 2010 ve svém testamentu po vážných zdravotních problémech.
Armaniho společnost zaměstnává po celém světa kolem 10.000 lidí. Loni v říjnu oznámil, že plánuje odchod do důchodu. Vzhledem k tomu, že Armani neměl děti, kterým by podnik mohl předat, se objevila řada spekulací o dlouhodobé budoucnosti jeho módního impéria. V rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera vyplynulo, že mezi Armaniho dědice by měla patřit jeho sestra, tři další členové rodiny, kteří v podniku pracují, dlouholetý spolupracovník a partner Pantaleo Dell'Orco a charitativní nadace.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist