Za poslední akce Izraele v Gaze se dá jen těžko postavit. Jsou i jiné cesty, jak donutit Hamás k vyklizení pozic, říká prezident Pavel

Razantní přístup izraelského premiéra Benjamina Netanjahua k řešení situace v Gaze vyvolává pochybnost o tom, jestli tamní vláda nekomplikuje Česku další podporu Izraeli. Za poslední akce v Gaze se dá jen velice těžko postavit. V rozhovoru to ČTK řekl prezident Petr Pavel. Zároveň je podle něj potřeba vyvinout tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás, aby propustilo zbývající izraelská rukojmí.

Pavel v pondělí ve vysílání na Facebooku řekl, že pohled jeho a vlády Petra Fialy (ODS) k dění na Blízkém východě je rozdílný především v tom, že kabinet podporuje Izrael v podstatě bez jakékoli výhrady k Netanjahuově politice.

ČTK nyní řekl, že by to nenazval zásadním rozporem. „Ten rozdíl je skutečně v tom, že vláda se zdráhá být kritická k vládě Benjamina Netanjahua,“ poznamenal. Příští týden si bude telefonovat s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem.

Česko podle prezidenta poukazuje dlouhou dobu na nutnost řešení humanitární situace v Gaze. Její vývoj považuje za neudržitelný. Izraelské požadavky na navrácení rukojmí unesených Hamásem či na eliminaci vlivu tohoto hnutí jsou oprávněné, nemůžou ale převážit to, že více než dva miliony lidí v Pásmu Gazy jsou v naprosto děsivých podmínkách, řekl Pavel.

Analýza

Geopolitika vzhůru nohama: v září se může přeformátovat Blízký východ. Kdo „kope“ za Palestince a kdo zbývá Izraeli?

11. 8. 2025 ▪ 9 min. čtení

Hamás v pondělí uvedl, že souhlasí s novým návrhem dohody o příměří, který vypracovali zprostředkovatelé dohody, což jsou Katar, Egypt a Spojené státy. Izrael v reakci uvedl, že odpověď Hamásu zkoumá. Návrh počítá s propuštěním jen zhruba poloviny z pěti desítek rukojmí, Izrael požaduje propuštění všech.

„Myslím, že je potřeba ten tlak ještě zvýšit, protože Hamás skutečně musí propustit všechna rukojmí. Pak se může rozjet velice intenzivní humanitární pomoc Palestincům v Gaze,“ poznamenal Pavel.

Telefonát s Herzogem

Už dříve tento měsíc izraelský bezpečnostní kabinet schválil plán obsazení města Gaza, což vyvolalo silnou kritiku ze zahraničí kvůli obavám z dalšího zhoršení už tak katastrofální humanitární situace civilistů. Ve středu večer izraelská armáda první fázi plánovaného útoku zahájila. „Jsem naprosto přesvědčen o tom, že jsou i jiné cesty než masivní vojenská operace, jak donutit Hamás k tomu, aby vyklidil pozice, a jak nastolit v Gaze správu, která bude efektivní,“ řekl prezident.

Při telefonátu s Herzogem chce mluvit i o humanitární situaci a o tom, jak je důležité i pro Izrael samotný, aby si udržel podporu řady států. Příští týden bude Pavel jednat také s experty na Blízký východ či s českou velvyslankyní v Izraeli Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou. Ve čtvrtek pak bude hovořit s premiérem Petrem Fialou (ODS).

„Předpokládám, že všechny tyto tři příležitosti poskytnou řadu argumentů, které by nás mohly posunout dál v tom, jak naprosto jednoznačně formulovat naši pozici k situaci na Blízkém východě,“ dodal Pavel.

Dvoustátní řešení

Česko podle prezidenta dlouhodobě prosazuje řešení ve formě dvou států, tedy Izraele a Palestiny. Záměr uznat v září Stát Palestina v posledních týdnech oznámily Británie, Francie, Kanada či Austrálie. Izraelští vládní politici rozhodnutí kritizují, protože jej lze podle nich vnímat jako odměnu pro Hamás.

„Můžeme se na to podívat ze dvou úhlů pohledu. Jeden je ten symbolický, což velká část států, které uznávají Palestinu jako stát, vlastně používá. Anebo je ten pragmatický, založený spíše nejenom na právu, ale také na jeho vymahatelnosti. A ten zastává Česká republika,“ řekl Pavel. Nemyslí si, že by Česko muselo nyní přistupovat ke změně postoje.

„Spíše bychom měli pokračovat v tom, aby mohl Stát Palestina formálně vzniknout a skutečně fungovat. Protože vyhlásit ho, uznat ho s tím, že v praxi vlastně nebude fungovat, je podle mého názoru tak trochu vytvářením očekávání a nadějí na straně Palestinců, které potom nebudou naplněny,“ dodal Pavel. Symbolický druh podpory podle něj ale smysl také má.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmí propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. V Pásmu Gazy bylo od začátku války při izraelských útocích zabito více než šedesát tisíc Palestinců.