Více peněz na zbraně a návrat povinné vojenské služby? Evropané jsou pro, ukazuje průzkum

Evropané slíbí americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi v úterý a ve středu na summitu NATO v Haagu vyšší výdaje na obranu. Předpokládá se, že to bude pět procent HDP dosažených do roku 2032, možná až do roku 2035. O tom, jak je takový slib těžké splnit hlavně pro země západní Evropy, které necítí bezprostřední hrozbu z Ruska, svědčí i fakt, že Španělsko, které nedává na obranu ani dvě procenta, si o víkendu vyjednalo z oněch pěti procent výjimku.

S vyššími výdaji na armádu souhlasí podle nového průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) ve dvanácti evropských zemích polovina dotázaných. Proti zvyšování výdajů na obranu je v průměru jen 24 procent.

Česko v šetření zahrnuto nebylo. Například v únorovém průzkumu agentury Median po Český rozhlas chce zvyšování výdajů nad dvě procenta HDP jen třetina Čechů, polovina považuje za dostatečná dvě procenta.

Průzkum ECFR se odehrál v Dánsku, Estonsku, Francii, Německu, Maďarsku, Itálii, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Španělsku, Švýcarsku a Velké Británii. Největší podporu má zvyšování obranných výdajů v Polsku a Dánsku, kde se vyslovilo kladně sedmdesát procent respondentů. Nejmenší je naopak v Itálii, kde je pro vyšší vojenské výdaje jen 17 procent dotázaných a naopak 57 procent je proti navyšování.

Autoři šetření z EFCR se také zajímali o souhlas s případným obnovením povinné vojenské služby, protože evropské armády včetně té české se potýkají s nedostatkem vojáků. Poměrně velkou podporu má její znovuzavedení ve Francii (62 procent), Německu (53 procent) nebo v Polsku (51 procent).

V Česku se na tuto otázku ptala agentura Ipsos pro server Seznam Zprávy v březnu letošního roku. Rozhodně pro zavedení povinné vojny se vyslovilo jen 16 procent dotázaných, ale celkem 51,6 procenta odpovědělo rozhodně pro nebo spíše pro, což je vzhledem k tradičnímu českému odporu při vzpomínkách na vojenskou službu za socialismu poměrně překvapivé.

analýza

Nová „osa zla“ spolupracuje a zlepšuje se, my o tom jen mluvíme. Změní to summit v Haagu nebo opět zůstane u slov?

23. 6. 2025 ▪ 4 min. čtení

Při diskusi o této otázce během jarní konference Naše bezpečnost není samozřejmost se proti ní vyloženě nevyslovil žádný představitel z parlamentních stran. Hlavní vysvětlením politiků bylo, že na obnovení povinné vojenské služby není dost kapacit.

Průzkum ECFR ovšem ukázal, že i když si Evropané jsou vědomi, že musí na svoji obranu dávat víc peněz, tak také doufají, že s koncem Trumpova mandátu se vztah USA a Evropy vrátí do dřívějších kolejí nebo se přinejmenším vylepší oproti současnému stavu. „Mnozí Evropané jsou sice ohledně Trumpa skeptičtí a chtějí vidět posílení obrany, ale neznamená to plnou důvěru, že EU může v otázce obrany stát na vlastních nohou,“ tvrdí autoři průzkumu politolog Ivan Krastev a šéf ECFR Mark Leonard.

Podle nich Evropané mění vlivem změny americké politiky pod prezidentem Trumpem své tradiční názory na obranu i evropskou identitu, která byla definovaná evropskou integrací jako mírovým projektem. Ten, představovaný Evropskou unií, se nyní musí naučit bránit sebe sama i silou.

Evropané nicméně pořád věří, že je možné se spoléhat na americké bezpečnostní záruky a obnovení transatlantických vazeb poté, jakmile Trump opustí úřad. Toto přesvědčení je silné hlavně v západní Evropě, zatímco středoevropské státy zahrnuté v průzkumu jsou skeptičtější. Jen 22 procent dotázaných z dvanácti zemí si myslí, že škoda napáchaná Trumpem a jeho administrativou na vztazích s Evropou je nenapravitelná.

Polovina dotázaných tvrdí, že je pořád se možné spoléhat na americký jaderný deštník i na to, že v Evropě zůstanou američtí vojáci.

Důležitým závěrem vyplývajícím z průzkumu je také fakt, že Evropané nechtějí omezovat podporu bojující Ukrajině.