Snímky pytlů těl domnělých zavražděných bělošských farmářů, kterými chtěl americký prezident Donald Trump upozornit svůj jihoafrický protějšek Cyrila Ramaphosu na údajné zabíjení bělochů v Jihoafrické republice (JAR), jsou ve skutečnosti fotografie z konfliktu v Kongu. Napsala to ve čtvrtek večer agentura Reuters. Bílý dům na žádost agentury o komentář zatím nereagoval.
„Tohle všechno jsou bílí farmáři, kteří jsou pohřbíváni,“ řekl Trump k vytištěným fotografiím, na nichž jsou muži v oblecích nad mrtvými těly v pytlech.
Reuters ale upozornil, že se jedná o jeho video z 3. února, na němž jsou humanitární pracovníci chystající se na hromadný pohřeb těl obětí, které zemřely po útoku povstalců na východokonžské město Goma. Agentura tento záběr později stáhla, když střet přerostl v rozsáhlejší konflikt.
Musk utvrzuje Trumpa, že v JAR panuje rasismus naruby. Prezident láká bílé farmáře do USA
Fotografie je dostupná na webu časopisu American Thinker, kde se píše o konfliktech a rasovém napětí v JAR, ale i v Kongu. Pod snímkem není žádný popisek, protože pochází z videoreportáže publikované na YouTube. Autorka článku ze 13. února agentuře řekla, že Trump přiložený obrázek „špatně identifikoval“, zároveň ale poukázala na „rostoucí tlak vyvíjený na bělošské Jihoafričany“.
K incidentu v oválné pracovně se vyjádřil i autor videoreportáže Djaffar Al Katanty. „Trump před zraky celého světa použil můj snímek, to, co jsem natočil v Kongu, aby se pokusil přesvědčit prezidenta Ramaphosu, že černoši v JAR zabíjejí bělochy,“ řekl reportér Reuters.
Ramaphosa navštívil Trumpa ve středu. Prezident USA mu po přátelském rozhovoru přehrál video týkající se obvinění z genocidy bílé menšiny, což Ramaphosa odmítl. Podle něj to není v souladu s politikou JAR, kde nyní vládne demokracie. Zároveň ale zmínil kriminalitu v zemi, kvůli níž umírají jak běloši, tak i černoši.
JAR v roce 1948 po volebním vítězství Národní strany zavedla rasovou diskriminaci zvanou apartheid, která zbavila africké obyvatelstvo všech občanských práv. V roce 1984 byla přijata nová ústava, podle které se země přeměnila v multirasový bělošsko-míšenecko-asijský stát s bělošskou nadvládou. Africká většina, která měla být umístěna v samosprávných územích, byla z jakéhokoliv rozhodování vyloučena.
Vláda pod tlakem černošské veřejnosti i zahraničí postupně odstranila četná rasistická opatření, avšak na podstatě apartheidu bezpodmínečně trvala. Segregaci černošského a bělošského obyvatelstva parlament definitivně zrušil novou ústavou z dubna 1994. Kvůli politickým násilnostem v zemi mezi lety 1984 až 1994 zemřelo nejméně 25 tisíc lidí.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist