Evropa uvalí další sankce na Rusko, pokud nebude jednat o příměří. „Nenecháme se zastrašit,“ odpovídá agresor

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska se v sobotu v Kyjevě shodli na nabídce příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května a trvat přinejmenším 30 dní. Evropa i Spojené státy ovšem zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud ruský prezident Vladimir Putin příměří odmítne. Kreml prohlásil, že se Rusko sankcemi nenechá zastrašit.

Postup má podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, oznámili Zelenskyj a zástupci velkých evropských zemí podle agentur po svém sobotním setkání. S americkým prezidentem týž den o věci z Kyjeva hovořili telefonicky. Sám Trump se zatím veřejně nevyjádřil, poznamenala agentura Reuters.

„Dohodli jsme se, že v případě porušení příměří budou připraveny a koordinovány mezi Evropany a Američany rozsáhlé sankce,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron na společné tiskové konferenci. Kyjevské schůzky se osobně zúčastnili také šéfové britské, německé a polské vlády Keir Starmer, Friedrich Merz a Donald Tusk. Jednání ale byli přes videospojení přítomni také další členové takzvané koalice ochotných, tedy skupiny asi tří desítek zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi.

„Pokud to Putin myslí s mírem vážně, má šanci to ukázat. Už bez žádných dalších ‚kdyby‘ a ‚ale‘, bez žádných dalších podmínek a průtahů,“ řekl britský premiér Starmer na tiskové konferenci.

Kreml v reakci obvinil Evropany z konfrontačních prohlášení a prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit sankcemi. Přesto ale podle Dmitrije Peskova, mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina, zváží návrh na třicetidenní příměří. „Máme ale vlastní stanovisko,“ řekl americké televizi CNN. Pokoušet se vyvíjet nátlak na Rusko nemá smysl, zdůraznil Peskov.

„Musíme si to promyslet. Je to nový vývoj událostí. Máme vlastní stanovisko,“ řekl Peskov, jehož vyjádření citovala státní tisková agentura TASS. „Rusko je odolné vůči jakémukoliv nátlaku. Jsme otevření jednání, jsme otevření vůči pokusům o urovnání (konfliktu) na Ukrajině. Ale snažit se vyvíjet na nás nátlak je docela zbytečné,“ prohlásil.

Mluvčí Kremlu již dříve obvinil evropské země z konfrontačních prohlášení. Rusko se ale nenechá zastrašit hrozbou sankcí, uvedl Peskov. „Už jsme si zvykli na sankce. Dokonce si už představujeme, co podnikneme po jejich vyhlášení, jak budeme minimalizovat jejich dopady. Naučili jsme se to. Pokoušet se nás zastrašit sankcemi je ztráta času,“ prohlásil. „Z Evropy slyšíme mnoho protikladných vyjádření. Celkově vyznívají spíše konfrontačně než jako pokusy oživit naše vztahy,“ řekl Peskov podle agentury Interfax. Zdůraznil, že je velmi obtížné izolovat tak velkou zemi, jako je Rusko.

„Bezpodmínečné příměří znamená bez jakýchkoliv podmínek. Pokus klást jakékoliv podmínky by svědčil o záměru protahovat válku a narušovat diplomacii. Příměří má být úplné – ve vzduchu, na moři a na souši,“ prohlásil Zelenskyj.

Ranní brífink

Běžní Rusové a mír: Stále více jich tvrdí, že válka na Ukrajině má skončit jednáním. Co to znamená?

7. 5. 2025 ▪ 07:03 min.

Zdůraznil, že tento požadavek podporují Spojené státy, které ostatně samy jako první bezpodmínečné třicetidenní zastavení bojů navrhly. Ukrajina na to přistoupila, Moskva si začala klást nejrůznější podmínky. Právě ve spolupráci s USA lze podle ukrajinského prezidenta také zajistit nepřetržité monitorování, zda je klid zbraní dodržován. Příměří pak podle Zelenského dá reálnou šanci diplomatům, aby se dohodli na základech mírového uspořádání.

Také Macron podle agentury Unian připustil klíčovou roli USA při monitorování příměří, ale dodal, že podílet se budou všichni partneři.

Trump již dříve naléhal na obě znepřátelené strany, aby přistoupily na příměří. Zatímco Kyjev návrh akceptoval, Rusko pokračuje v útocích na více než tisíc kilometrů dlouhé frontě a rovněž na zjevně civilní cíle v ukrajinských městech v zázemí, poznamenala agentura AP.

„Příměří musí být bez předchozích podmínek,“ odpověděl Macron na dotaz novináře ohledně výroku mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, podle kterého musí Západ nejprve zastavit dodávky zbraní Ukrajině, pokud chce dosáhnout příměří. Podle Macrona bude čas během 30denního zastavení bojů na jednání o podmínkách pro prodloužení příměří či o míru. Poukázal také na to, že zbraně ze zahraničí dostává i Rusko.

V sobotu má skončit třídenní příměří, které vyhlásil ruský prezident Putin před oslavami výročí konce druhé světové války, připomněl server BBC News. Pokud by Rusko nepřistoupilo na návrh příměří, nové přísnější sankce by podle Zelenského měly postihnout ruskou energetiku a bankovní sektor, dodal.

Dokončení této hrozby by bylo dramatickým znamením rostoucí jednoty Západu po měsících nepředvídatelné politiky Donalda Trumpa při rozbíjení odkazu jeho předchůdce v Bílém domě, připomněla agentura Reuters. Po přímém jednání USA s ruskými představiteli, veřejném střetu se Zelenským a krátkém přerušení životně důležité americké vojenské pomoci Ukrajině Trumpova administrativa urovnala vztahy s Kyjevem a podepsala pracně vyjednávanou dohodu o nerostném bohatství, poznamenala agentura a poukázala na zjevný posun v Trumpových vyjádřeních, ukazující rostoucí frustraci z toho, co Washington považuje za Putinovo otálení.