Německo má obrovský prostor pro investice. Dluh může může zvýšit o skoro dva biliony eur, aniž by ohrozilo růst

Německo by mohlo zvýšit svůj dluh téměř o dva biliony eur (49,9 bilionu Kč), aniž by to negativně ovlivnilo hospodářský růst. V analýze vycházející z ankety mezi 28 ekonomy to uvedl ekonomický list Financial Times (FT). Současná úroveň zadlužení Německa je podle FT výrazně pod dlouhodobě udržitelnou úrovní. Investice do obrany, infrastruktury a technologické modernizace by podle oslovených ekonomů naopak mohly posílit ekonomiku. Budoucí vládní koalice pravostředové unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD) se shodla na uvolnění takzvané dluhové brzy a vytvoření velkého fondu pro investice do obranyschopnosti a do infrastruktury.

Podle výpočtů FT má Německo prostor zadlužit se o dalších 1,9 bilionu eur za předpokladu, že hrubý domácí produkt (HDP) Německa do roku 2035 nominálně poroste o dvě procenta ročně ze 4,3 bilionu eur (99 bilionů Kč) na 5,4 bilionu eur (124,5 bilionu Kč). „Tento odhad je pravděpodobně opatrný, protože nezohledňuje případný růst reálného HDP, pokud by inflace odpovídala dvouprocentnímu cíli Evropské centrální banky,“ dodal deník.

Merz začal zostra: kvůli zbrojení vyjednává o rychlé změně dluhové brzdy ještě starým parlamentem. Může uspět?

26. 2. 2025 ▪ 4 min. čtení

Část respondentů zdůraznila, že vyšší půjčky musí jít ruku v ruce se strukturálními reformami, které zvýší výrobní kapacitu země. „Samotné peníze problémy nevyřeší,“ řekl FT hlavní ekonom frankfurtské DekaBank Ulrich Kater. Bývalý hlavní ekonom bankovní skupiny Citi a poradce společnosti Maverecon Willem Buiter pak označil německou ekonomiku za „groteskně přeregulovanou“ a naznačil, že nadměrná byrokracie brzdí růst.

„Klíčovým bodem je, že Německo má prostor k odpovědnému zadlužování,“ dodal Jesper Rangvid z kodaňské Copenhagen Business School. Odhadl, že udržitelná úroveň dluhu se pohybuje mezi 80 až 90 procenty HDP a že nově získané prostředky by měly být investovány do „naléhavě potřebného přezbrojení a zlepšení infrastruktury“. Podle pravidel eurozóny nicméně podíl státního dluhu na HDP nesmí překročit 60 procent, ačkoliv se v posledních týdnech hovoří o možnostech, jak výdaje na obranu z tohoto pravidla vyjmout.

„Německá posedlost fiskální opatrností je přehnaná a reformy jsou zpožděné,“ prohlásil Martin Moryson z investiční společnosti DWS. Podle něj si nová vláda „zjevně uvědomuje rozsah úkolu“ a je připravena ho řešit.

Strany vznikající vládní koalice se v sondážních rozhovorech minulý týden dohodly na objemném finančním balíčku, který má obsahovat stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Po třetím kole jednání vítězné konzervativní unie CDU/CSU se sociálními demokraty (SPD) politici oznámili, že kvůli výdajům na infrastrukturu a obranu upraví pravidlo známé jako dluhová brzda, které je zakotveno v ústavě, a vytvoří zvláštní fond o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč).

Pro změnu ústavy nutnou k úpravě dluhové brzdy, která omezuje deficit na 0,35 procenta HDP, je nutná dvoutřetinová většina ve Spolkovém sněmu. Lídr CDU/CSU Friedrich Merz plánuje prosadit změny ještě tento měsíc, dokud zákonodárný sbor zasedá ve starém složení.