Při natáčení o Vitalijovi na Sibiři jsme si kladli výzkumnou otázku: Jak je možné, že někdo hlasuje de facto proti svým vlastním zájmům? líčí dokumentarista Filip Remunda, autor snímku Štěstí a dobro všem. „Zjistili jsme, že ti lidé se do určité míry svobody bojí,“ tvrdí. Filmaři prý chtěli přijít na kloub tomu proč, když my jsme se na ni tak dlouho těšili.

Hlavní hrdina dokumentu – Vitalij – považoval Rusko za nejsvobodnější zemi a svobodu za důležitou součást vlastního života. Liberálně smýšlejících lidí nebo otevřené politické soutěže se ale bál. Fandil centralizované moci, která z jeho pohledu přinesla po chaosu 90. let do země pořádek, vysvětluje Remunda.

V regionech, ve kterých se štáb dokumentaristů pohyboval, nemá většina obyvatel pasy, které by jim umožnily cestovat za hranice, a často byli na jediné exkurzi v životě v Moskvě. „Ti lidé reflektují naše životy skrz ruskou mediální situaci, která je takřka celá v rukou státu nebo spřátelených korporací – a tudíž často opakují tu hlavní linii, která nás staví do pozice zrádců.“

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist