Živě: Zásadní změna? V německých volbách podle prognózy zvítězila CDU/CSU. AfD získala 20 procent

Dnešek je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa skvělým dnem pro Německo díky úspěchu CDU/CSU a AfD v parlamentních volbách. Němce unavila politika bez zdravého rozumu, míní.

Vítěz voleb z CDU/CSU Friedrich Merz opět vyloučil spolupráci s krajněpravicovou AfD, která skončila druhá. Merz také uvedl, že bych chtěl mít vládu sestavenou do Velikonoc. 

"Tento výsledek si vyžádá uvnitř SPD převrat,“ prohlásil spolupředseda sociální demokracie Lars Klingbeil. Zároveň ale nevyloučil, že se SPD stane součástí i nové vládní koalice. Spekuluje se o tom, že silnou roli by mohl sehrát oblíbený ministr obrany Boris Pistorius.

Více než polovina mladých lidí (18-30 let) volila strany na krajní pravici (AfD) nebo levici (Die Linke, BSW). Podle průzkumu, který zveřejnila stanice ZDF, volilo v této skupině nejvíce voličů postkomunistickou Die Linke (24 procent), AfD 21 procent,  7 procent pak Spojenectví S. Wagenknechtové (BSW). Blok CDU/CSU, sociální demokraté a zelení získali "jen" 13, 11, resp. 12 procent hlasů.

U voličů nad 60 let bodovala konzervativní CDU/CSU (38 procent), druhá byla SPD (23 procent), třetí AfD (14 procent).

Die Linke vznikla v roce 2007 sloučením dvou stran, z nichž jedna byla přímou nástupkyní Sjednocené dělnické strany (SED), státostrany bývalé Německé demokratické republiky (NDR). Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF v celé populaci získala mezi osmi a devíti procenty. Středové strany spolupráci s Levicí i AfD odmítají.

Nejnapínavější otázka večera. Dvě strany se pohybují těsně pod pětiprocentní hranicí, ukazuje prognóza stanice ARD. Jsou to liberálové (FDP) a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Pokud by se jedna (případně obě) strany dostaly do Bundestagu, potřebovala by vítězná konzervativní CDU/CSU určitě dva partnery.

Pokud se ani FDP či BSW do Spolkového sněmu nedostanou, stačilo by to zřejmě na těsnou většinu CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - tedy velkou koalici. 

Stanice ZDF podle své prognózy tvrdí, že jedinou realistickou možností, jak sestavit německou vládu, je nyní koalice konzervativců, sociálních demokratů a zelených. Podle dosavadních propočtů je pak čistě teoretickou možností i koalice CDU/CSU, SPD a BSW.

Kandidát zelených na kancléře, ministr hospodářství Robert Habeck, uvedl, že je jeho strana opět připravena přijmout vládní zodpovědnost. Předseda CSU a bavorský premiér Markus Söder ovšem dlouhodobě odmítá spolupráci se zelenými a odmítl ji znovu i dnes večer.

"Polarizace, kterou zejména CDU/CSU provedla na konci volební kampaně, byla zřejmě chybná, protože posílily strany na krajích. AfD a Die Linke pravděpodobně pošlou Friedrichu Merzovi kytici," uvedl bývalý německý prezident (a v letech 2003 až 2010 premiér Dolního Saska za CDU) Christian Wulff. 

Lídryně Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová označila zisk své strany (zhruba 20 procent hlasů podle prognóz) za historické vítězství. Dodala, že je připravena jednat o koalici s CDU/CSU, která ovšem spolupráci s AfD kategoricky odmítá. Voličům Alice Weidelová slíbila, že příští parlamentní volby její strana vyhraje.

Německé parlamentní volby provázela vysoká volební účast, podle ARD a ZDF se pohybovala mezi 83 a 84 procenty. V roce 2021 činila 76,4 procenta.

Už jistě víme, že byla vysoká volební účast, takže můžeme tyto volby považovat za historické, i když to se říká často, reagovala na první výsledky Zuzana Lizcová, politoložka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Vítězem je podle ní šéf křesťanských demokratů Friedrich Merz a nyní bude záležet na tom, jaké strany se dostanou do parlamentu. "Pokud se tam dostanou FDP a BSW, které jsou v tuto chvíli těsně pod pěti procenty, tak bude potřeba vytvořit tříčlennou vládní koalici," vysvětlila Lizcová. Zajímavý je podle ní výsledek postkomunitické strany Die Linke, který překračuje osm procent. "Měli velmi dobrou předvolební kampaň, kde dokázali oslovit mladé lidi a dobře působili na sociálních sítích. Zaměřili se na pár témat, která je odlišovala od ostatních: vysoké ceny nájmů a drahota, mírová politika a odzbrojení a snížení investic do obrany a také vstřícnost vůči migraci," řekla v první reakci Lizcová.