Rusové požadovali stažení jednotek NATO z východního křídla včetně Česka. Evropa se bojí, co na to Trump

Rusko během úterních úvodních rozhovorů o ukončení války na Ukrajině po americké delegaci požadovalo stažení jednotek Severoatlantické aliance z východního křídla NATO. S odvoláním na poradce rumunského prezidenta Cristiana Diaconesca to napsal web listu Financial Times (FT), podle něhož Američané ruský požadavek odmítli. Diaconescu mezitím své vyjádření upravil, když řekl, že hovořil o situaci v roce 2022. Někteří evropští činitelé ale dávají vzhledem k neodhadnutelnému vývoji situace okolo postojů amerického prezidenta Donalda Trumpa najevo obavy, doplnil deník.

Ruská delegace vedená ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem se v úterý v Rijádu po několika letech sešla se zástupci americké administrativy v čele s šéfem diplomacie Marcem Rubiem. Obě strany podle svých vyjádření zjišťovaly podmínky, za nichž by bylo možné ukončit válku na Ukrajině, kterou rozpoutal před třemi lety vpád ruských vojsk.

Jedním z ruských požadavků podle FT bylo, aby aliance stáhla své jednotky z východního regionu, do něhož patří Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, pobaltské státy, Rumunsko či Bulharsko.

Evropané letí za Trumpem, aby pomohl zastavit Rusko. Nabídli 30 tisíc vojáků pro Ukrajinu, od USA chtějí vzdušnou podporu

21. 2. 2025 ▪ 4 min. čtení

Diaconescu ale následně v rozhovoru s Digi24 vysvětlil, že svá slova nevztahoval k Rijádu, ale k vyjednáváním v roce 2022. „Rusko požadovalo návrat Rumunska do jeho sféry vlivu,“ řekl.

„Chápu to tak, že se situace může změnit z hodiny na hodinu, ze dne na den,“ řekl podle FT Diaconescu stanici Antena 3 v narážce na ostře kritická vyjádření, která po rijádské schůzce adresoval Trump ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému. Nazval jej diktátorem bez voleb a vyzval jej k rychlému jednání, pokud nechce přijít o svou zem. Moskva Trumpova slova vítá a ruský prezident Vladimir Putin dal najevo, že je s úvodními jednáními velmi spokojen. Evropské země ani Ukrajina k rozhovorům pozvány nebyly.

Tohle je poslední varování. Trumpovy výroky mě šokovaly, říká klíčový Fialův poradce

Rusko dlouhodobě požaduje, aby se Ukrajina nestala členem NATO, snaží se ale také oslabit vojenskou přítomnost aliance ve svých někdejších satelitních zemích. V regionu panují obavy, že se Putin v případě oslabení pokusí zaútočit na země v okolí Ukrajiny.

Činitelé z těchto zemí se podle FT snaží nového amerického prezidenta přesvědčit, aby nesouhlasil s oslabováním pozice NATO na východě Evropy, nejsou si však jisti úspěchem. „Velmi široce jsme Washington informovali na různých úrovních, ale nejsem si jist, co se dostane k Trumpovi. Takže tu stále je riziko a obava, že Rusové do něčeho Washington vmanipulují v rámci jednání o Ukrajině,“ citoval list nejmenovaného činitele.

Diaconescu dodal, že snahu Evropy získat Trumpa na svou stranu podpoří příští týden návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera v Bílém domě. „Můžete si být jisti, že budeme bojovat do posledního okamžiku, aby se to nestalo,“ řekl o stažení vojsk NATO z východního křídla Diaconescu.

Je agresor agresorem?

Spojené státy u příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítají označit Rusko za agresora v prohlášení skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, napsal deník Financial Times (FT) s odvoláním na pět západních představitelů. Podle agentury Reuters Spojené státy také letos nechtějí být spolupředkladatelem rezoluce OSN, která odsuzuje ruskou agresi a vyzývá k zachování ukrajinské územní celistvosti. Hlasovat se o ní má v pondělí 24. února, kdy od zahájení ruské invaze uplynou tři roky. Jedním z předkladatelů rezoluce je Česká republika.

Účast ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na pondělním virtuálním summitu G7 podle FT rovněž zatím nebyla dohodnuta.

Další známka prudkého ochlazení vztahů mezi Kyjevem a Washingtonem přichází poté, co americký prezident Donald Trump v úterý Ukrajinu nařkl, že válku začala; ve středu přitvrdil ve svých slovních útocích na Kyjev, když Zelenského označil za diktátora bez voleb. Trump také uvedl, že popularita Zelenského klesla na čtyři procenta, což zpravodaj listu The Wall Street Journal Yaroslav Trofimov označil za „naprosto vymyšlený“ údaj. V prosincovém průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) vyjádřilo důvěru v prezidenta 52 procent respondentů na Ukrajině a podle ve středu zveřejněného průzkumu téhož institutu Zelenskému důvěřuje kolem 57 procent Ukrajinců.

Minulý týden se naopak Trump nechal slyšet, že bylo chybou vyloučit Rusko ze skupiny vyspělých ekonomik. Rusko bylo členem klubu vyspělých ekonomik G7, tehdy známého jako G8, dokud nebyla Moskva vyloučena poté, co v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym.

Představitelé USA podle západních zdrojů FT měli při přípravě letošního prohlášení G7 k Ukrajině výhrady ke slovnímu spojení „ruská agrese“, přestože lídři G7 toto spojení při popisu konfliktu používali od roku 2022. Při příležitosti výročí ruské invaze 24. února G7 pravidelně vydávala prohlášení podporující Ukrajinu.

„Jsme pevně přesvědčeni, že je třeba rozlišovat mezi Ruskem a Ukrajinou. Nejde o totéž,“ řekl FT jeden z informovaných zdrojů. „Američané tento jazyk blokují, ale my na tom stále pracujeme a doufáme v dohodu,“ dodal. Dva ze zdrojů FT také uvedly, že Trumpova administrativa začala slova o ruské válce proti Ukrajině mírnit označováním války za „ukrajinský konflikt“.

Loni, za vlády Trumpova předchůdce v Bílém domě Joea Bidena, bylo spojení „ruská agrese“ v prohlášení G7 na výročí invaze použito pětkrát, poznamenal FT.

Kromě toho Spojené státy podle agentury Reuters odmítají být letos spolupředkladatelem návrhu rezoluce OSN k výročí invaze. Agentura to napsala s odvoláním na tři diplomatické zdroje s tím, že o rezoluci má Valné shromáždění hlasovat v pondělí. Pod návrhem, který odsuzuje ruskou agresi a potvrzuje závazek týkající se „suverenity, nezávislosti, jednoty a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic“, je zatím podle informací Reuters podepsáno více než 50 zemí ze 193členného Valného shromáždění OSN. Mezi signatáři je i Česká republika. „Samozřejmě. Česko rezoluci spolupředložilo,“ uvedl dnes večer na dotaz ČTK mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Připojit svůj podpis mohou členské státy až do hlasování.

„V předchozích letech Spojené státy takové rezoluce na podporu spravedlivého míru na Ukrajině důsledně spolupředkládaly,“ uvedl jeden ze zdrojů Reuters. Podle dalšího diplomatického zdroje USA v tuto chvíli odmítají rezoluci podpořit a předkladatelé také hledají podporu jinde, mimo jiné u zemí takzvaného globálního jihu.