Jak by Evropané zajišťovali mír na Ukrajině? Hlavně ze vzduchu a z moře, pozemní jednotky by chránily klíčové objekty

Evropské síly v počtu až 30 tisíc vojáků, které by po případném uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem zaručily Kyjevu bezpečnost, by byly převážně letecké a námořní, s menší přítomností na zemi a mimo frontovou linii. Cílem kontingentu by bylo zabránit ruským útokům na ukrajinská města, přístavy a infrastrukturu. Plán, který stále není definitivní, se ovšem neobejde bez podpory USA. S odvoláním na západní představitele to píší britská média.

Evropané se obávají, že americký prezident Donald Trump dosáhne ukončení války na Ukrajině, kterou před třemi lety rozpoutalo Rusko, za okolností výhodných pro Moskvu, aniž by Kyjevu poskytl bezpečnostní záruky. Podle deníků The Guardian, Financial Times či The Times by jednou z podmínek evropského plánu bylo zajištění amerického „leteckého krytí“, které by Rusko od případného porušení dohody odradilo.

analýza

Tři roky od vypuknutí války: Putin odstartoval novou vlnu zbrojení a překreslil obchodní trasy

19. 2. 2025 ▪ 10 min. čtení

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti vyzval k přítomnosti západních sil v zemi o síle nejméně 100 tisíc vojáků. Trump se vyslovil „zcela pro“ přítomnost evropských mírových jednotek na Ukrajině, Rusko je však proti. Nový americký ministr obrany Pete Hegseth v polovině února prohlásil, že „americké jednotky na Ukrajině rozmístěny nebudou“.

Kvůli případnému příměří na Ukrajině se příští týden ve Washingtonu očekávají jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera. Podle Trumpa by se mohli setkat už v pondělí.

Tohle je poslední varování. Trumpovy výroky mě šokovaly, říká klíčový Fialův poradce

Starmer v neděli řekl, že je připraven v případě potřeby vyslat na Ukrajinu vojáky, a následující den vyzval Spojené státy, aby poskytly Ukrajině „záruku bezpečnosti“. S šéfem Bílého domu chce premiér podle Financial Times jednat o evropském návrhu a o tom, jak by se mohl spojit s tím, co jsou připraveny nabídnout Spojené státy. Britský premiér již prohlásil, že jakýkoli evropský vojenský příspěvek k prosazení příměří na Ukrajině by vyžadoval „americkou pojistku“. „Americká bezpečnostní záruka je jediným účinným způsobem, jak odradit Rusko od dalšího útoku na Ukrajinu,“ řekl podle Financial Times ministerský předseda.

Podle britských médií by jedním z cílů evropských sil bylo také zaručit znovuotevření ukrajinského vzdušného prostoru pro komerční lety a udržet bezpečnost obchodních lodí v Černém moři. Tato cesta je zásadní pro vývoz potravin a obilí z Ukrajiny.

Plán, který se podle západních představitelů teprve upřesňuje, přisuzuje západním vzdušným silám větší roli než návrhy, které dříve předložil například francouzský prezident Emmanuel Macron a které počítaly s nasazením velkého počtu vojáků na Ukrajině, píše list Financial Times. Místo toho se spoléhá na oblast, ve které má Západ proti Rusku jasnou výhodu – na vzdušné síly. Pozemní jednotky by přinejmenším zpočátku byly využity k ochraně klíčových ukrajinských objektů, jako jsou přístavy či jaderné elektrárny.

Cílem je podle západních představitelů vytvořit silný odstrašující prostředek, který odradí Rusko od porušení jakékoli dohody o příměří a vytvoří tak podmínky pro trvalý mír v zemi. „Oblast, ve které máme oproti Rusku značnou výhodu, je vzduch a (naše) schopnost reagovat na (jakékoli) hrubé porušení příměří,“ citují Financial Times anonymního západního představitele. Podle něj „jde o represivní přístup, abychom byli schopni potrestat Rusko, pokud by bylo třeba, (...) myšlenka ovšem spočívá v tom, aby se taková výzva neobjevila“.

Další zdroje Financial Times tvrdí, že upřesňovaný plán by nakonec mohl zahrnovat rozmístění velkých pozemních sil, když ne přímo na Ukrajině, tak u jejích západních hranic. „Pozemní jednotky by musely být připraveny k boji, aby odstrašily,“ uvedl jeden ze západních představitelů a další prohlásil, že některé země již diskutují o obrysech svých návrhů s vojenským vedením NATO.