Jsme před mnichovskou dohodou, Putinovi nejde o pouhý kousek ukrajinského území, varuje estonský ministr

Na válku se připravujeme už 32 let. Z minulosti víme, že Rusko je agresivní země a že (ruský prezident Vladimir) Putin chce obnovit sovětské impérium, říká estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Ve Spotlightu News kritizuje snahy o diplomatické řešení konfliktu za cenu územních ztrát Ukrajiny, apeluje na zvyšování obranných výdajů a popisuje estonské zkušenosti s ruskou hybridní válkou.

Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na začátku týdne mnohé překvapil vyjádřením, že dočasné postoupení ukrajinského území Rusku je možností, jak dosáhnout rychlého konce války. Šéf estonské diplomacie se k tomuto způsobu dlouhodobě staví kriticky. „Ať už kdokoli plánuje jakékoli diplomatické řešení, příměří, nebo zahájení jednání s Putinem, chybí k tomu Putinova vůle. On nezměnil svůj cíl. Válku proti Ukrajině nevede kvůli získání trochu více území, jeho cílem je zničit ukrajinský národ. Neuznává existenci ukrajinské vlády ani státu,“ tvrdí Tsahkna.

Ranní brífink

Některé vynášení informací Rusům v Česku není trestné. Je to chyba, kterou na západ od nás nedělají

6. 12. 2024 ▪ 10:03 min.

Současnou zahraničně-politickou situaci ministr přirovnává k vývoji před vypuknutím druhé světové války. „Jsme v podstatě v roce 1938 před mnichovskou schůzkou, kdy se (tehdejší britský premiér Neville) Chamberlain vrátil do Velké Británie a představil mírový plán. Ne. My se můžeme všemu, co tehdy následovalo, vyhnout,“ popisuje Tsahkna a zmiňuje ještě jednu historickou paralelu. „Podobně jako ve 30. letech 20. století je globální pozice USA, vojenská i ekonomická, velmi silná. (Zvolený americký prezident) Trump má proto všechny možnosti stát se Churchillem naší doby,“ vysvětluje ministr.

Estonsko má v rámci NATO druhé nejvyšší výdaje na obranu. V roce 2024 vydávalo 3,4 procenta HDP a směřuje ke čtyřem procentům. Podle Tsahkny jsou ale na řadě i ostatní členské státy aliance, přičemž pouhé plnění stávajících členských závazků nestačí. „Navrhli jsme, že minimální výše by měla být 2,5 procenta HDP, možná dokonce tři procenta. Všichni musí platit více. Údaj k HDP je poctivý, a když to zvládneme my, zvládne to každý,“ uzavírá estonský ministr Tsahkna.