Chaos v Koreji: Prezident všechny šokoval a vyhlásil stanné právo, po pár hodinách protestů ho slíbil zrušit

Jižní Korea zažila chaotickou noc. Prezident Jun Sok-jol v úterý večer vyhlásil v zemi stanné právo. Opoziční Demokratickou stranu, která ovládá parlament, obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády protistátní činností.

V reakci na to podle agentury Reuters jihokorejská armáda oznámila zákaz činnosti parlamentu a politických stran.

Mezitím ale jihokorejský parlament okolo 01:00 místního času (17:00 SEČ) jednomyslně odhlasoval zablokování stanného práva. Hlasovalo pro to všech 190 přítomných poslanců, opozičních i vládních. Celkem má parlament 300 poslanců. Jihokorejské zákony stanoví, že vláda musí stanné právo odvolat, pokud o to požádá většina poslanců v parlamentu. Stejný zákon zakazuje, aby byli na základě stanného práva zatýkáni poslanci.

Armáda ale poté prohlásila, že stanné právo bude, dokud ho nezruší prezident. Tento následně nad ránem tamního času slíbil udělat. Prezident podle agentury Reuters uvedl, že tak učiní po zasedání vlády, které se má konat "co nejdříve".

Podle BBC do budovy parlamentu krátce po vyhlášení stanného práva vstoupili vojáci, kolem 18:00 SEČ budovu začali podle agentury Jonhap opouštět.

Exkluzivně

Rozhovor s korejským prezidentem: Prokázali jsme schopnost stavět jaderné elektrárny včas a v rámci rozpočtu. Proto jsme uspěli

20. 9. 2024 ▪ 13 min. čtení

Ministerstvo zahraničních věcí odeslalo Čechům v Jižní Koreji zaregistrovaným v systému Drozd zprávu, aby se vyhýbali hromadným akcím a sledovali média. V systému je 61 osob.

Představitel centrální banky řekl, že banka připravuje sérii opatření, které stabilizují trh, pokud to bude třeba. Won klesl na dvouleté minimum vůči dolaru. Korejský burza prozatím nerozhodla, zda ve středu otevře či ne.

Prezident v krátkém televizním projevu podle agentury AP slíbil „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“.

Prezidentovo rozhodnutí odsoudil i předseda jeho vlastní Strany lidové moci (PPP) Han Dong-hun, který vyhlášení stanného práva označil za chybné.

Poprvé od roku 1980

PPP se v parlamentu kvůli Demokratické straně dostala do patové situace ohledně schvalování rozpočtu na příští rok. Šéf opoziční strany I Če-mjong, proti kterému je vedeno několik trestních stíhání, je favoritem příštích prezidentských voleb, které se budou konat v roce 2027.

Jde o první vyhlášení stanného práva od roku 1980. Tehdejší studentské prodemokratické hnutí bylo potlačeno armádou s podporou Spojených států, které se obávaly, že by se do protestů mohla vložit prostřednictvím provokací Severní Korea a situaci na celém poloostrově destabilizovat. 

Spojené státy mají v Jižní Koreji přes 28 000 vojáků, kteří od konce korejské války v 50. letech minulého století zajišťují, že mezi oběma korejskými státy panuje příměří. Podobný model rozmístění západních vojáků, kteří by garantovali příměří, se nyní zvažuje pro Ukrajinu.

Dostavba Dukovan

Pro Česko je dění v Koreji důležité, tamní společnost KHNP je takzvaným preferovaným uchazečem na stavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech v hodnotě 400 miliard korun. Jde o největší zakázku v české historii. Podpis finální smlouvy se očekává v březnu příštího roku. „Pokračujeme v jednáních. Nepředpokládáme, že by situace dlouhodobě ovlivnila projekt,“ reagoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Obdobně se vyjádřil i mluvčí vlády Václav Smolka. „Vyjednávání o dodávce jaderných bloků mezi firmami ČEZ a KHNP se řídí jasnými pravidly a tak tomu bude i nadále,“ prohlásil. 

V tomto ohledu hraje klíčovou roli i situace v jihokorejské politice. Junův předchůdce v úřadě Mun Če-in nebyl jaderné energetice příliš nakloněn, to se s nástupem současného prezidenta změnilo. 

„Od svého nástupu do funkce jsem obnově ekosystému jaderného průmyslu věnoval mnoho úsilí. Díky zrušení politiky odklonu od jaderné energie, znovuzahájení přerušené výstavby nových bloků, dalšímu provozu bloků stávajících, výchově pracovníků v jaderné oblasti a vývoji malých modulárních reaktorů tento ekosystém v současné době úspěšně ožívá,“ prohlásil Jun Sok-jol v rozhovoru pro HN při příležitosti své návštěvy Česka letos v září. 

Situace se však zkomplikovala po parlamentních volbách letos na jaře, kdy většinu v parlamentu získala Demokratická strana, jejímž členem byl i Mun Če-in. Ta více než za jádro pléduje za rozvoj zelené energie. „Demokratická strana zaujala aktivnější politiku postupného odklonu od jaderné energie a rozšiřování obnovitelných zdrojů,“ uvádí analýza německé Nadace Heinricha Bölla, která má blízko ke straně Zelených. Dodává nicméně, že ani Demokratická strana v době, kdy byla u moci, nepodnikla žádné aktivní kroky, které by jadernou energetiku omezovaly.

Jižní Korea je také čtvrtým největším zahraničním investorem v Česku a největším mimoevropským. Tamní společnosti zde v průběhu let investovaly 110 miliard korun v čele s automobilkou Hyundai v Nošovicích. Na Hyundai, respektive žilinskou Kiu, je pak navázaná řada dalších korejských subdodavatelů, koncentrujících se v moravskoslezském regionu a průmyslové zóně Triangle u Žatce.