Rumuni volí najednou parlament i prezidenta. Země bojuje o to, zda zůstane na Západě, či se začne vracet na Východ

Rumunsko se může stát po Maďarsku a Slovensku další členskou zemí EU a NATO, která oslabí jednotu západních demokracií vůči Rusku a která zamíří k autoritářskému stylu vlády. Šanci na vítězství v nedělních parlamentních volbách a za určitých okolností i na sestavení vlády mají totiž euroskeptičtí ultranacionalisté, které posílilo nečekané vítězství proruského kandidáta v prvním kole prezidentských voleb před týdnem.

Rumunsko se tak v supervolebním měsíci ocitlo v nejistotě, kterou nezažilo od pádu komunistické diktatury v prosinci 1989. Situaci v zemi, kde si posledních třicet let moc tradičně dělily dvě strany, sociální demokraté a liberálové, a která je proslulá korupcí a hospodářskou stagnací, se znepokojením sledují západní spojenci. Spojené státy tu například mají jednu ze základech protiraketového deštníku a budují tu největší základnu NATO v Evropě. Přes Rumunsko míří velká část vojenských dodávek bojující Ukrajině a je tam výcvikové středisko ukrajinských pilotů bojových letadel F-16.