Když nemáš cukrovou třtinu, vraž tam smradlavou mořskou řasu aneb Jak v Karibiku vyřeší problém s palivem i zápachem

Od roku 2011 zaplavují karibské pobřeží masy invazivní mořské řasy hroznovice, které způsobují ekologickou i ekonomickou katastrofu. Místní obyvatelé byli zaskočeni, když se na jejich plážích začaly hromadit nevzhledné koberce této chaluhy, přinášené kvůli proudům ze Sargasového moře. Klimatické změny a znečištění oceánů jsou považovány za hlavní příčiny jejího nekontrolovaného šíření. Řasa odpuzuje turisty svým nepříjemným zápachem, zároveň ohrožuje i místní ekosystémy a lidské zdraví.

V roce 2018 byla situace už tak vážná, že premiérka Barbadosu Mia Mottleyová byla nucena kvůli hroznovici vyhlásit národní stav nouze. Řasa pokrývala pláže a ohrožovala turistický sektor, který je hlavním zdrojem příjmů mnoha karibských zemí. Řasa navíc uvolňuje toxické plyny a ohrožuje lidské zdraví i mořský život – včetně kriticky ohrožených želv, které se často zamotávají do jejích hustých porostů.

Zatímco hotely a plážová letoviska investovaly miliony dolarů do odklízení této hrozby, vědci z barbadoské Univerzity Západní Indie (UWI) našli způsob, jak tento problém přeměnit v příležitost. V rozhovoru pro BBC představili projekt, který využívá hroznovici jako zdroj pro výrobu bioplynu – paliva, které by mohlo Karibiku nejen pomoci snížit závislost na fosilních palivech, ale také ochránit jeho turistický průmysl a přírodu.

Na začátku projektu byla tak trochu náhoda. Tým karibských vědců nedávno představil vozidlo, které je poháněno stlačeným bioplynem. Palivo vzniklo z odpadních vod místních palíren rumu a trusu domorodého plemena ovcí Blackbelly. Tato kombinace poskytuje nezbytné bakterie pro výrobu bioplynu, který může být použit jako alternativní palivo. Podle výzkumníků může být každé auto upraveno tak, aby mohlo jezdit na bioplyn levně a přibližně čtyři hodiny. Celkové náklady na přestavbu činí přibližně 2500 dolarů (přibližně 56 tisíc korun).

„Smraďoši“ z Karibiku. Zapáchající řasy stahují turistický ráj do potíží, mohou ale být i cennou surovinou třeba pro výrobu piva

3. 5. 2024 ▪ 6 min. čtení

S cílem snížit závislost Karibiku na dovozu fosilních paliv a podpořit přechod na nulové emise, se vědci původně zaměřili na zpracování cukrové třtiny, která se na Barbadosu pěstuje. „Avšak její produkce nebyla dostatečně vysoká na to, aby splnila požadavky pro tento projekt,“ vysvětluje vedoucí projektu a výzkumného týmu doktorka Legena Henryová.

S nápadem využít hroznovice, hromadící se v nekontrolovatelném množství na karibském pobřeží, přišla studentka Brittney McKenzieová. „Byli jsme tři týdny ponořeni do výzkumu cukrové třtiny, když Brittney přišla s tímto nápadem, její nadšení bylo nakažlivé,“ vzpomínala doktorka Henryová. „Měli jsme k dispozici i odpadní vodu z rumových palíren, a tak jsme se rozhodli ji zkombinovat s hroznovicí a zjistit, co se stane. Hroznovice je něco, co nám nikdy nedojde.“

Pokusy byly úspěšné. Studentka McKenzieová shromažďovala „smradlavou chaluhu“ z pláží a testovala její vlastnosti v malých bioreaktorech. Již po dvou týdnech vykázal tým slibné výsledky. Projekt rychle získal podporu – tým podal patent na svůj vzorek a v roce 2019 ho představil potenciálním investorům v New Yorku. Krátce nato obdržel grant 100 tisíc dolarů (2,3 milionu korun) od americké Blue Chip Foundation, který pomohl práci posunout na další úroveň.

K týmu se následně přidala bioložka Shamika Spencerová, která experimentovala s různými kombinacemi hroznovice a odpadní vody, aby maximalizovala produkci bioplynu. „Hroznovice trápí celý Karibik. Jsem z Antiguy a Barbudy a vždy jsem přemýšlela o této řase, která postihuje naše pláže. Když jsem přijela na Barbados studovat, všimla jsem si, že se potýkají se stejným problémem. Je skvělé vidět, že se dá přeměnit na něco užitečného.“

Sledování úspěšné testovací jízdy vozu Nissan Leaf poháněného chaluhovým bioplynem bylo pro doktorku Henryovou naprosto vzrušující. „Noc před testovací jízdou jsme nespali,“ přiznala. „Vidět auto v akci bylo naprosto ohromující,“ vzpomínala Brittney McKenzieová s úsměvem. „Ráda bych všechny mladé vědce povzbudila, aby šli za svými nápady. Nikdy nevíte, kdy uděláte další velký objev.“

Legena Henryová a její manžel Nigel Henry, datový vědec, založili technologickou firmu Rum and Sargassum Inc. s cílem modernizovat výrobu energie v Karibiku. Pocházejí z Trinidadu, významného producenta ropy, a po studiích v USA se rozhodli využít své odborné znalosti k rozvoji a inovacím v rodném regionu.

„Mým cílem je pomoci vybudovat tento region,“ svěřila se doktorka Henryová. „Nyní připravujeme pilotní projekt pro čtyři auta, abychom předvedli skutečné funkční prototypy a přesvědčili investory, že je to proveditelné.“ Odhaduje, že první komerční aktivita bude stát přibližně 2 miliony dolarů (46 milionů korun), a dalších 7,5 milionu dolarů (174,8 milionu korun) bude potřeba k tomu, aby firma byla schopná prodávat plyn 300 taxíkům na Barbadosu.

Mezi potenciálními investory jsou Americká agentura pro mezinárodní rozvoj, Evropská unie a mezinárodní rozvojové banky. Tým plánuje rozšířit svou práci zřízením bioplynové stanice, která nahradí stávající malé zařízení. Univerzita Západní Indie také plánuje zavést další inovace na bázi hroznovice, jako jsou produkty na hubení škůdců. Shamika Spencerová, se svěřila, že bylo „hřejivé“ být svědkem výsledků výzkumu. „Lidé z malých karibských ostrovů vytvořili technologii, která může přinést užitek zbytku světa. Tohle je velké vítězství pro Karibik,“ dodala doktorka Legena Henryová.