Čtyři desítky politiků německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) vystoupily proti tomu, aby jejich strana po volbách ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku uzavřela koalici s novou levicovou koalicí Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Stranu, která vznikla teprve letos v lednu odštěpením od postkomunistické Levice, označili za prodlouženou ruku Kremlu. Výsledek nedělních voleb ale mnoho jiných možností na vytvoření stabilních koalic nenabízí.
„Stejně jako AfD vzhlíží i BSW k autoritářským systémům. S takovými skupinami nesmíme spolupracovat,“ uvedl například v rozhovoru s deníkem Der Tagesspiegel křesťanský demokrat Frank Sarfeld.
CDU, která je na spolkové úrovni v opozici, vyhrála volby v Sasku se ziskem 31,9 procenta hlasů, těsně druhá skončila s 30,6 procenta Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Durynsku AfD volby vyhrála s 32,8 procenta hlasů, CDU na druhém místě získala 23,6 procenta.
Špatná zpráva z Německa: Izolovat extremisty je v Evropě kvůli neschopnosti demokratů čím dál obtížnější
V obou zemích výrazného úspěchu dosáhla i nová formace BSW, kterou založila Sahra Wagenknechtová. Výrazná tvář německé levice byla nejprve v Německé demokratické republice (NDR) členkou komunistické Sjednocené socialistické strany (SED), poté její nástupkyně Strany demokratického socialismu (PDS) a naposledy strany Levice, v níž platila za členku ultralevicového křídla. Letos v lednu Wagenknechtová založila BSW, která kombinuje krajně levicovou hospodářskou politiku a odpor proti imigraci. Kritizuje rovněž německou politiku vůči Rusku, dodávky zbraní Ukrajině a vyzývá k jednání s Moskvou o míru. V nedělních zemských volbách na východě Německa skončila BSW na třetím místě: V Durynsku získala 15,8 a v Sasku 11,8 procenta hlasů.
Křesťanští demokraté přitom dlouhodobě odmítají spolupracovat se stranami z obou krajů politického spektra. Hovoří o takzvané brandmauer, tedy jakési protipožární stěně, která má bránit šíření extremistických tendencí. Dosud tuto politiku uplatňovali na AfD a Levici. Po nedělních volbách se ovšem ozývají hlasy, podle kterých by se měla blokáda vztahovat i na BSW.
„Sahra Wagenknechtová odporuje všemu, za čím konzervativní unie CDU/CSU od založení Spolkové republiky Německo stojí: jasná západní orientace, sjednocená Evropa a členství v NATO jako největším mírovém projektu dějin,“ uvedl rovněž politik Sarfeld, který tvrdí, že zastupuje čtyři desítky členů CDU. Strana má v celém Německu zhruba 360 000 členů. Podle listu Der Tagesspiegel ale k nespokojeným patří i vlivné tváře strany: poslanec Roderich Kiesewetter, europoslanec Dennis Radtke či členka předsednictva CDU Monica Wüllnerová. Právě Kiesewetter označil BSW za „prodlouženou ruku Kremlu“.
Sestavení vlád v Sasku a Durynsku by přitom bylo bez BSW, AfD i Levice prakticky nemožné. Například v Durynsku se do sněmu dostalo jen pět stran. V případě, že by se CDU spojila se sociálními demokraty, potřebovala by k dosažení většiny ještě nejméně jednoho dalšího partnera – zbývají přitom už jen AfD, Levice a právě BSW. Také v Sasku kvůli nízkým ziskům sociálních demokratů a zelených zřejmě nezbyde CDU nic jiného než se spojit s BSW.
Politicky ožehavá je otázka především pro předsedu CDU Friedricha Merze, který chce získat podporu strany do boje o kancléřské křeslo v parlamentních volbách v příštím roce. Pokud by jej debata kolem spolupráce s BSW příliš oslabila, mohl by místo něj podle předpokladů získat nominaci CDU/CSU bavorský premiér Markus Söder.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
