Evropa se vrátila do vesmíru. Ariane 6 dokončila svou první misi, závěr letu ale provázely nezdary

Nová evropská raketa Ariane 6 ve středu po půlnoci SELČ dokončila svou první misi. Nosič, který má být náhradou za téměř tři desetiletí používanou raketu Ariane 5, na nízkou oběžnou dráhu Země vynesl devět miniaturních satelitů. Vypuštění dvou návratových modulů ani návrat horní části rakety na Zemi se však nepodařil, uvedla agentura AFP. Činitelé Evropské vesmírné agentury bez ohledu na to hovoří o úspěchu, neboť se podle nich Evropa vrátila zpět do vesmíru.

Šestapadesát metrů vysoká raketa zažehla dva přídavné a jeden hlavní motor Vulcain v úterý v 21:00 SELČ, a to po hodinovém odkladu kvůli „drobnému“ technickému problému, uvedla agentura AFP. Nosič se následně vznesl k jasné obloze a vstoupil na oběžnou dráhu kolem Země.

Po zhruba hodině a šesti minutách od začátku letu se podařilo umístit na oběžnou dráhu miniaturní satelity přepravované novou raketou. „Je to historický den pro ESA a pro Evropu,“ uvedl po dosažení tohoto cíle šéf kosmické agentury Josef Aschbacher.

fotogalerie uvnitř

Nová evropská raketa bez nich nepoletí. Klatovská firma vyrábí unikátní díly na motor Ariane 6

22. 12. 2023 ▪ 5 min. čtení

Pohonná jednotka horní části rakety se poté dokázala znovu uvést do provozu a raketa vypustila další část prvků, které měla na palubě.

Závěrečnou část letu ale provázely nezdary. Kvůli poruše menší napájecí jednotky se nepovedlo vypustit dvě malé kapsule, které měly otestovat možnosti návratu na Zemi. Ariane 6 pak měla zhruba tři hodiny po startu sestoupit zpět do atmosféry a dopadnout do Tichého oceánu nedaleko bodu Nemo, který je nejvzdálenějším bodem od pevniny na světě. Podle AFP se však návrat do atmosféry nezdařil.

Šance byla 1:2000, uspěl a může být druhým Čechem ve vesmíru. Blíží se to, věří pilot

První start Ariane 6 byl původně plánovaný na rok 2020, technické potíže, pandemie covidu-19 a ruská invaze na Ukrajinu ale způsobily opakované odklady. Vývoj rakety nové generace podle serveru BBC stál čtyři miliardy eur (101 miliard korun).

Na rozdíl od nově vyvíjených amerických raket není nový evropský model ani částečně znovupoužitelný a na každou misi bude potřeba nový nosič. Představitelé ESA přesto věří, že si Ariane 6 dokáže vydobýt své místo na trhu.

„Náš každodenní život dnes skutečně závisí na informacích z družic, od telekomunikací a pozorování Země po předpovědi počasí nebo řešení katastrof. Je nepředstavitelné, aby Evropa neměla nezávislý přístup do vesmíru,“ řekl BBC před úterním startem šéf ESA Aschbacher.