Krajní pravice získala ve Francii v prvním kole 34 procent. Má šanci až na 280 mandátů z celkem 577. Rozhodne se za týden

Nedělní první kolo předčasných voleb ve Francii podle prvních odhadů výsledků agentury Ispsos Talan vyhrálo krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové. Získalo celkem 34 procent hlasů. Na druhém místě skončila koalice levicových stran Nová lidová fronta s 28,5 procenta. Centristická strana Obnova prezidenta Emmanuela Macrona těsně překročila 20 procent. Je to ale lepší výsledek než v nedávných eurovolbách. Konzervativní Republikáni, kteří odmítají spolupráci s krajní pravicí, získali 10,2 procenta.

Volební místnosti byly ve Francii otevřené do šesti hodin, ve velkých městech ještě o dvě hodiny déle. Francouzi žijící v zahraničí hlasovali elektronicky už v průběhu týdne. Možnost volit mělo téměř 50 milionů Francouzů zapsaných na voličských seznamech. Ti z asi čtyř tisíc kandidátů vyberou 577 nových poslanců.

Podle projekcí Ipsos Talan má krajní pravice šanci na vítězství ve 230 až 280 obvodech. Levice může získat mezi 125 a 165 křesly a Macronova strana 70 až 100 mandátů. Republikáni, kteří jsou čtvrtou hlavní stranou, se v odhadech pohybují mezi 41 a 61 mandáty. Definitivně rozhodne druhé kolo 7. července.

Volební kampaň ve Francii byla dost vyhrocená. A to i proto, že Macron vypsal předčasné volby do dolní komory parlamentu 9. června. Prakticky okamžitě po oznámení výsledků voleb do Evropského parlamentu, v nichž jeho strana Obnova výrazně neuspěla.

První predikce výsledků parlamentních voleb, jež jsou ve Francii vždy velmi přesné, zatím potvrzují předvolební průzkumy. Ty naznačovaly vítězství Národního sdružení v prvním kole.

Nejvyšší účast od roku 1986

Účast ve volbách byla vysoká, což jen podtrhuje, jak rozbouřená politická krize ve Francii povzbudila voliče. Podle ředitele výzkumu agentury Ipsos Mathieua Gallarda přišlo do 15 hodin k volebním urnám téměř 60 procent lidí ve srovnání s 39,42 procenta před dvěma lety. Je to nejvyšší srovnatelná účast od parlamentních voleb v roce 1986. Podle prvních odhadů nakonec překročila 65 procent.

Rozhodující ale bude až druhé kolo příští týden. Prezident Macron vyzval voliče, aby v něm zablokovali krajní pravici. „Tváří v tvář Národnímu sdružení nastal čas pro široké, jasně demokratické a republikánské spojenectví pro druhé kolo,“ uvedl. Podle něj vysoká účast v prvním kole hovoří o „důležitosti tohoto hlasování pro všechny naše krajany a o touze vyjasnit politickou situaci“.

Naopak šéfka Národního sdružení Le Penová vyzvala k podpoře pro získání většiny ve druhém kole, aby její strana mohla „napravit Francii a obnovit jednotu“. Zatím podle ní Francouzi „téměř vymazali“ Macronův tábor. „Nic není vyhráno a druhé kolo je rozhodující,“ řekla Le Penová svým příznivcům. „Potřebujeme absolutní většinu, aby Jordan Bardella (kandidát strany na premiéra – pozn. red.) byl za osm dní jmenován Emmanuelem Macronem premiérem,“ dodala.

Volební systém ve Francii je dvoukolový a částečně připomíná volby do českého Senátu. Mandát v prvním kole získává politik, který obdrží přes polovinu hlasů (pokud volí alespoň čtvrtina všech voličů). Do druhého kola ale postupují kandidáti, kteří získali alespoň 12,5 procenta hlasů, nebo dva s největším počtem hlasů. Ve druhém kole už stačí ke zvolení relativní většina.

Otázky a odpovědi

Rozvrat, který by tvrdě dopadl na Česko: tohle hrozí, pokud Francii ovládnou Bardella a Le Penová

28. 6. 2024 ▪ 4 min. čtení

Pro výsledek druhého kola bude rozhodující, jaké aliance vzniknou a zda voliči vyslyší ty, kdo je tvoří. Důležitý může být krok krajně levicového politika Jeana-Luca Mélenchona, který je pro řadu lidí stejným nebezpečím jako Le Penová. Lídr strany Nepokořená Francie uvedl, že jeho strana stáhne kandidáty v obvodech, kde skončila na třetím místě a kde vede krajní pravice. „Naše pokyny jsou jednoduché, přímé a jasné. Ani jeden hlas navíc, ani jedno křeslo navíc pro Národní sdružení,“ řekl Mélenchon.  

Pravicoví Republikáni uvedli, že žádné pokyny pro druhé kolo dávat nebudou. „Vzhledem k tomu, že voliči se mohou svobodně rozhodnout, nedáváme jim žádné pokyny a necháme Francouze, aby se sami vyjádřili a projevili své svědomí,“ uvedlo vedení strany v prohlášení.

Hrozí střet prezidenta a premiéra?

Pokud se Národnímu sdružení podaří ve druhém kole 7. července získat absolutní většinu, čeká francouzskou diplomacii období turbulencí. Prezident Macron prohlásil, že hodlá pokračovat v prezidentské funkci až do konce mandátu v roce 2027. Čekala by ho pak takzvaná kohabitace s 28letým kandidátem krajní pravice na premiéra Jordanem Bardellou.

Francie zažila v poválečné historii tři období „soužití“, kdy byli prezident a vláda z opačných politických táborů. Nikdy ale nebyly jejich světonázory tak odlišné. Podle ústavy francouzské V. republiky má prezident hlavní slovo v zahraničních a bezpečnostních otázkách.

Bardella po zveřejnění výsledků uvedl, že je připravený být premiérem v rámci kobabitace, jež bude respektovat ústavu a úřad prezidenta. „Budu ale nekompromisní, pokud jde o politiku, kterou budeme provádět,“ řekl. Podle něj je výsledek voleb jasný – prezidentská většina byla rozpuštěna.

Volební lídr Národního sdružení dříve naznačoval, že by chtěl prezidenta v „globálních otázkách“ vyzvat. Právě to vyvolává nervozitu v celé EU, jejíž fungování by se mohlo výrazně zkomplikovat. Bardella například v kampani tvrdil, že by Francie mohla požadovat slevu ze svého příspěvku do rozpočtu EU, střetnout se s Bruselem ohledně pracovních míst v Evropské komisi a zvrátit Macronovy výzvy k větší jednotě EU v oblasti obrany.

Nejistota by mohla panovat také ohledně toho, jak se Francie postaví k rusko-ukrajinské válce. Le Penová se v minulosti vyznačovala proruským naladěním. Teď sice strana tvrdí, že by pomohla Ukrajině bránit se proti ruské agresi. Zároveň ale odmítá Kyjevu poskytnout rakety dlouhého doletu.