Orbáne, nepřekážej. EU ví, jak obejít maďarské veto na nákup zbraní pro Ukrajinu

Evropská unie našla cestu, jak obejít maďarské veto na nákup zbraní pro Ukrajinu z výnosů ze zmrazených ruských aktiv, píše server listu Financial Times (FT). Mohlo by to podle něj také uvolnit cestu pro půjčku Kyjevu ve výši 50 miliard dolarů (1,17 bilionu korun) ze strany skupiny G7.

Šéf diplomacie sedmadvacítky Josep Borrell deníku řekl, že Maďarsko se zdrželo dřívějšího hlasování o vyčlenění výnosů ze zmrazených ruských aktiv, a tak „by nemělo být součástí rozhodování o použití těchto peněz“. Poznamenal, že jde o sofistikovanou právní cestu, jak maďarské veto obejít, ale je v pořádku.

Obejití Budapešti, která má v rámci EU navzdory válce nejvstřícnější vztahy s Moskvou, by podle FT také mohlo pomoci odstranit překážku, která mohla komplikovat snahy skupiny G7 získat do prosince 50 miliard dolarů na půjčku pro Kyjev. Na její splácení mají být použity právě zisky ze zmrazených ruských aktiv.

Obavy Spojených států a dalších zemí v G7 z toho, že Maďarsko zablokuje rozhodnutí EU nechat ruská aktiva zmrazená na dobu neurčitou, vyjednávání o rozsáhlé půjčce výrazně zpomalily. Právní klička Bruselu by ale podle činitelů obeznámených se situací měla stačit jako záruka, že půjčka bude splácena.

Vizionářství. Novinář popsal výrazný český krok, který může "nakopnout" Ukrajinu

I do budoucna však Maďarsko může pomoc Ukrajině blokovat. Třeba tím, že bude proti sankcím vůči Rusku, které se každého půl roku prodlužují, k čemuž je potřeba jednomyslného rozhodnutí.

EU podle Borrella navrhla Maďarsku dohodu, která by vycházela z toho, že nebude muset jakkoliv podporovat Ukrajinu výměnou za to, že nebude blokovat pomoc ostatních zemí. Budapešť to ale odmítla. „Ani když mají nabídku, že nebudou součástí týmu, a jejich peníze nebudou použity pro Ukrajinu... to nestačí,“ podotkl s tím, že to „souvisí se silnými vazbami, které mají na Rusko“.

První výnosy ze zmrazených ruských aktiv zamíří do Kyjeva příští týden

První peníze z výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě by měly zamířit na Ukrajinu již příští týden, uvedl v pondělí šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zároveň řekl, že existuje legální způsob, jak zabránit tomu, aby jedna z unijních zemí platby pro Kyjev blokovala. Konkrétní návrh Borrell předloží ministrům zahraničí zemí EU, kteří budou jednat v Lucemburku. Proti těmto platbám je Maďarsko, ovšem podle analýzy právníků z Rady EU je Budapešť nemůže zastavit, protože už se předtím zdržela hlasování.

„Máme řešení, jak použít výnosy ze zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny, bude to dnes předloženo k jednání,“ řekl před zahájením zasedání ministrů zahraničí Borrell. „Existuje legální procedura, jak se vyhnout jakékoli blokaci,“ dodal. Podle Borrella ruský prezident Vladimir Putin cestuje, kde může, aby pro svou zemi získal další zbraně. Šéf unijní diplomacie narážel na Putinovy cesty do KLDR a Vietnamu. „Připravuje se na dlouhou válku, a proto i my musíme Ukrajinu více podpořit,“ doplnil Borrell.

Šéf unijní diplomacie hovořil v případě výnosů o celkové částce 2,5 miliardy eur (62,4 miliardy korun) pro letošní rok. Právě část z těchto peněz by měla na Ukrajinu zamířit již příští týden, tedy na začátku července, další finance pak o několik týdnů později. V médiích se objevily informace, že první tranše by měla mít hodnotu 1,4 miliardy eur (34,9 miliardy korun).

Členské státy potvrdily už na konci května shodu na tom, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě budou využity pro Kyjev, který se už více než dva roky brání ruské vojenské agresi. K nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF) má být použito 90 procent výnosů, zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a využito při rekonstrukci Ukrajiny.

Platby prostřednictvím EPF ale blokovalo Maďarsko. Právní služba Rady EU nicméně uvedla, že Budapešť nemůže platby zastavit, protože už se dříve zdržela hlasování. Navíc jde jen o další rozhodnutí v řadě, které hovoří o způsobu využití těchto financí, pro hlasování proto není potřeba jednomyslnost. Jak mnohé země rovněž zdůrazňovaly, nejde o peníze unijních daňových poplatníků, ale Ruska.

Podle diplomatických zdrojů Maďarsko současné řešení, kdy „bylo obejito“, pobouřilo. Některé členské země se tak obávají, jak bude reagovat v případě dalších projednávaných dohod či návrhů, zejména těch, které se týkají Ukrajiny, a zda nyní už nebude blokovat úplně vše, včetně přístupových rozhovorů Ukrajiny.

Ke způsobu využití peněz měly výhrady i další země, například Francie prosazovala, aby se vojenský materiál nakupovat pouze v Evropě, Češi naopak prosazovali nákupy i v dalších zemích světa. Kypr a Řecko zase nechtěly nakupovat v Turecku. Nakonec se belgickému předsednictví podařilo najít kompromisní řešení.