Hlavní téma summitu NATO v Praze: Ukrajina. Ministři se shodli na nutnosti prohloubit její podporu

Otázky další podpory Ukrajiny, včetně možnosti napadené země používat dodávky západního vojenského materiálu i na území ruského agresora, dominovaly druhému dni neformálního setkání ministrů zahraničních věcí států Severoatlantické aliance (NATO) v Praze. Jednání bylo přípravou na červencový summit aliance ve Washingtonu, kde by se mělo jednat mimo jiné o návrhu generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, aby spojenci přijali víceletý finanční závazek společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur (asi 989 miliard korun) ročně.

Ministři zahraničí zemí NATO v pátek jednali v pražském Černínském paláci asi tři a půl hodiny, zhruba o půl hodiny víc, než bylo v plánu. Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského (Piráti) každý z ministrů hovořil o tom, co je pro jeho zemi důležité. „Většina doby se týkala otázek Ukrajiny, ale například i toho, jak řešit hybridní hrozby,“ uvedl. Debata se týkala také tichomořské oblasti a jihu Evropy.

Země NATO se podle generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga shodují na nutnosti prohloubit podporu Ukrajiny napadené Ruskem. Stoltenberg v rozhovoru s ČTK řekl, že pokud by aliance dovolila ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi válku vyhrát, byla by to tragédie pro Ukrajince, ale také by to další země učinilo zranitelnějšími.

Stoltenberg po jednání také řekl, že chce po spojencích, aby přijali víceletý finanční závazek společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur (asi 989 miliard korun) ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži. Očekává, že na summitu NATO ve Washingtonu aliance přijme nová rozhodnutí týkající se pomoci Ukrajině. Česko podle Lipavského záměr jasného finančního rámce pro Ukrajinu podporuje.

Diskuse se týkaly i rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena částečně zrušit zákaz využití amerických zbraní na ruském území, aby Ukrajina mohla hájit Charkov. Podobné rozhodnutí ohlásilo také Německo. Zástupci Švédska, Estonska či Polska na summitu před novináři zmínili, že na využití vojenské pomoci Ukrajinou žádná omezení od počátku nekladou. Naopak italské předpisy zapovídají, aby se munice využila i na ruském území. Maďarský premiér Viktor Orbán řekl, že plány NATO ohledně silnějšího zapojení do války na Ukrajině jsou jako snaha hasit požár plamenometem. Aliance se podle něj každým týdnem přibližuje válce s Ruskem. Ruská státní agentura TASS si také všimla vyjádření maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa, který podle ní v Praze maďarským novinářům řekl, že Budapešť se bude podílet na navrhované vojenské pomoci Ukrajině pouze v případě války v Evropě. Podle něho země NATO v současné době nikdo neohrožuje a Maďarsko s postojem vedení aliance nesouhlasí.

Lipavský ve čtvrtek řekl, že Česko obecně nemá problém s tím, aby se Ukrajina bránila proti agresorovi i útoky na ruské teritorium v případě, že je to nutné. Ministři v Praze trvali na tom, že musí jít o využití proti legitimním vojenským cílům a v souladu s mezinárodním právem. Šéf americké diplomacie Antony Blinken komentoval americké rozhodnutí slovy, že podpora USA ve prospěch Ukrajiny se v posledních dvou letech vyvíjí podle aktuálních potřeb.

Stoltenberg uvolňování pravidel některými státy uvítal. „Ukrajina má právo na sebeobranu, což zahrnuje i útoky na legitimní vojenské cíle na území Ruska,“ míní. Rusko eskaluje válku otevřením nového bojiště u Charkova, které kopíruje hranice, takže útočí z ruského vnitrozemí, dodal. „Jedinou možnou reakcí je, aby mohla Ukrajina útočit také na ruské území,“ konstatoval.

Účastníci neformálního jednání v pátek žádné formální závěry nepřijali, jak se s tím počítalo. Podle Stoltenberga přineslo zasedání nicméně v otázce podpory Ukrajiny jednání pokrok. Všichni se shodnou na dalším kroku cesty Ukrajiny do NATO, dodal. Také Blinken označil jednání za kvalitní přípravu před summitem ve Washingtonu. „Na summitu podnikneme konkrétní kroky, aby se Ukrajina přiblížila k NATO a aby existoval most vůči členství. NATO pomůže vybudovat budoucí síly Ukrajiny, které odstraší další agrese a zajistí její obranu,“ dodal Blinken.

Rusko podle Blinkena stupňuje své chování. Při pražském zasedání zaznamenali hybridní útoky téměř všichni spojenci, konstatoval. „V posledních týdnech jsme viděli zvýšenou ofenzivu ze strany Ruska na Ukrajině, vidíme kyberútoky vůči členům NATO, sabotáže, šíření dezinformací,“ doplnil.

Ministerské jednání představitelů NATO, které mělo mimo jiné připomenout letošní 25. výročí členství Česka v NATO a 75. výročí od založení aliance, začalo v ČR ve čtvrtek. Prvnímu dni kromě přijetí ministrů prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě dominovaly bilaterální schůzky. Blinken se sešel s Lipavským, ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) či Pavlem. Součástí největší alianční akce v Česku od summitu NATO v Praze v roce 2002 byla také veřejná debata v Senátu.

Hlava státu na Hradě také udělila Stoltenbergovi Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy. Pavel jej ocenil za podíl na upevňování demokracie v ČR a uznal přínos, kterým šéf NATO přispěl k evropské bezpečnosti i transatlantickým vztahům. Stoltenberg to v pátek v rozhovoru s ČTK označil za velkou čest. Pavla, se kterým Stoltenberg v minulosti po tři roky společně působil ve vedení aliance, respektuje pro jeho oddanost NATO a transatlantickému spojenectví.