Ukrajina dostane první munici z české iniciativy v příštích dnech. Brzy dorazí i F-16, systém Patriot a drony

Lídři pěti zemí Evropské unie ve společném prohlášení potvrdili v Praze závazek pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny, která vede boj proti ruské agresi. Podle závěrů úterní schůzky, kterou svolal premiér Petr Fiala, "pozorně vyslechli výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke zvýšení a urychlení podpory, zejména pokud jde o munici a protivzdušnou obranu, které jsou životně důležité pro ochranu obyvatel Ukrajiny, měst a kritické infrastruktury, jakož i na bojištích". Prohlášení zveřejnila Strakova akademie na svém webu.

Odpovědnost posílit obranyschopnost Ukrajiny je nyní na Západu, řekl před pracovní večeří evropských státníků polský prezident Andrzej Duda. Podle Dudy i dánské premiérky Mette Frederiksenové by mohly situaci na frontě změnit dodávky z české muniční iniciativy. Vybrané peníze by měly stačit na půl milionu kusů dělostřelecké munice do konce roku, řekla Frederiksenová.  "Může to změnit situaci na bojišti," uvedla. Lotyšská premiérka Evika Siliňová na iniciativu přislíbila deset milionů eur (246 milionů korun).

Komentář Jiřího Šedivého

Jsme pod tlakem. Ruská taktika a slabá reakce Západu ohrožují budoucnost Evropy

29. 5. 2024 ▪ 4 min. čtení

Od Česka a jeho spojenců dostala od začátku ruské invaze napadená země 918 kusů těžké techniky. "Dále téměř 21 milionů nábojů střední ráže a 1,7 milionu nábojů velké ráže a raket," dodal Fiala. Ujistil, že podpora bude pokračovat. "Ruská agrese na Ukrajině jasně ukazuje, že musíme podporovat rozvoj evropského obranného průmyslu a posílit naše obranné schopnosti. Je to klíčová dlouhodobá priorita evropské bezpečnosti," řekl.

Fiala uvedl, že mír a bezpečnost v Evropě závisí na tom, že se podaří zastavit ruskou agresi, které Ukrajina odolává přes dva roky. "Situace se ale dostává do kritického bodu. Musíme zvýšit naše úsilí a najít nové způsoby jak posílit ukrajinskou obranu. Proto jsme dnes tady," řekl.

Rusko chystá velkou ofenzivu a stále může posilovat své vojenské kapacity, řekl polský prezident Duda. "Ruská ekonomika funguje ve válečném režimu, Ukrajina se potýká s nedostatkem munice a má omezenou schopnost dál obnovovat své kapacity. Odpovědnost posílit dodávky a obranyschopnost Ukrajiny leží na Západu," prohlásil. Potenciální neúspěch Ukrajiny by byl hrozbou pro euroatlantické uspořádání, dodal.

Frederiksenová ocenila německé rozhodnutí dodat Ukrajině další systém protivzdušné obrany Patriot. Nizozemský premiér vlády Mark Rutte pak přislíbil k posílení protivzdušné obrany Ukrajiny poskytnout klíčové komponenty. "Doufáme, že na Ukrajinu bude dodán alespoň jeden systém Patriot co nejdříve," řekl.

"Nějaké dny vystřelím víckrát než dělostřelec za celou válku v Afghánistánu," říká ukrajinský voják

Stejné přání vyslovil i ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který přítomným politikům poděkoval za vedoucí roli jejich zemí v podpoře Ukrajiny. Šmyhal doufá v to, že Ukrajina v létě dostane také první letouny F-16. Zlepšená protivzdušná obrana by podle něj měla pomoci zastavit "ruský teror". „Česko již dodalo první simulátor na letoun F-16. Doufám, že brzy bude následovat dodávka samotného letounu západními spojenci," doplnil Fiala. Kyjev podle dřívějších informací agentury Reuters očekává první dodávku stíhacích letounů F-16 v červnu až červenci. Svá letadla slíbily dodat Belgie, Dánsko, Norsko a Nizozemsko.

Schůzka v Bruselu

„Musíme i nadále dělat vše, co je v našich silách, abychom včasně reagovali na urgentní potřeby Ukrajiny, což je cílem naší muniční iniciativy. Podporu bychom měli plánovat tak, aby ukrajinská armáda v budoucnu nečelila kritickým nedostatkům,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová po úterním jednání ministrů obrany zemí EU v Bruselu. Přislíbených 35 milionů eur od Litvy je podle ní velmi vysoká částka. „Jde o další důkaz toho, že v našem regionu je zájem o podporu Ukrajiny stále velmi silný,“ dodala.

Novináři se před jednáním v Bruselu šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella ptali mimo jiné i na obavy ohledně možného zpoždění dodávek munice skrz českou iniciativu. Černochová ale jakákoli slova o zpoždění odmítla.

„To, že jsme schopni za Evropskou unii i za pana Borrella splnit některé jeho sliby, to si myslím, že je jenom dobře. Nic se nezpožďuje, Česká republika bude všechny závazky, které dává donátorským zemím, v maximální míře plnit,“ řekla ministryně. „Finanční prostředky na základě memorand k nám proudí postupně, my nemůžeme nakupovat munici někde na dluh,“ poznamenala.

Šéf unijní diplomacie již před jednáním informoval, že EU má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině. Použití peněz ale podle zdrojů ČTK blokuje Maďarsko. „Celá řada zemí se negativně vyjadřovala k tomu, že se můžeme snažit všichni sebevíc, ale pokud jedna z členských zemí provádí tuto blokaci, tak že jsme sami proti sobě,“ komentovala průběh jednání Jana Černochová. „Reagoval na to ministr obrany Maďarska s tím, že oni nechtějí eskalovat konflikt a že jsou toho názoru, že pomoc, která se má na Ukrajinu posílat, má být humanitární,“ dodala s tím, že její slova jsou volnou parafrází toho, co bylo na zasedání řečeno.

Ministryně Černochová zdůraznila, že jsme s Maďarskem společně jak v EU, tak i v NATO a „zájem bychom měli mít všichni stejný, tedy aby válka na Ukrajině co nejdřív skončila a aby skončila poražením Ruska“. „Nemůžeme ustupovat někomu, kdo zcela bezprecedentně zabere cizí zemi, vraždí každý den civilisty, bombarduje města,“ dodala.

Úterního jednání se zúčastnil i šéf NATO Jens Stoltenberg, který zopakoval, že by spojenci měli přehodnotit omezení, která ukrajinským vojákům brání útočit západními zbraněmi na ruské území. „Máme právo podpořit Ukrajinu a její právo na sebeobranu, to z nás nečiní stranu konfliktu,“ uvedl Stoltenberg.

I podle české ministryně obrany je použití zbraní i mimo ukrajinské území zcela v souladu s mezinárodním právem. „Rusko je jasně definovaný agresor, tady nikdo nic neporušuje. Já bych si jenom přála, aby Ukrajina těch zbraní měla víc a dokázala se efektivně bránit,“ uvedla Jana Černochová.