Pronajímatelé nemovitostí v Nizozemsku možná budou muset vrátit nájemníkům celkem až 6,4 miliardy eur (159 miliard korun) vybrané na nájemném. Informuje server DutchNews.nl s odvoláním na analýzu deníku Financieele Dagblad. List se zabýval závěry série soudních rozhodnutí, podle nichž je zvyšování cen nájmů nad určitou mez v rozporu s právy spotřebitelů v EU. Případem se nyní zabývá Nejvyšší soud Nizozemska.

Velcí komerční pronajímatelé v Nizozemsku v posledních letech zvyšovali nájemné o inflaci plus o tři až pět procent ročně, konkrétní míra byla na jejich uvážení. Soudy v některých případech ale došly k závěru, že navyšování bylo v rozporu se zákonem a de facto jej anulovaly, což některým nájemníkům zpětně zajistilo nižší nájemné až o stovky eur měsíčně. Pokud bude Nejvyšší soud s rozhodnutími souhlasit, týkat se to bude až 700 000 pronajímatelů, píše DutchNews.

Nizozemská města se potýkají s nebývale vysokými cenami nájmů; podle výzkumu realitního webu Pararius.com výše neregulovaného nájemného v poslední čtvrtině loňského roku meziročně stoupla v průměru o 8,5 procenta. Například v Amsterdamu stál pronájem čtverečního metru průměrně 27 eur (669 korun), v Rotterdamu pak 19 eur (471 korun), stejně jako v Haagu. Například v Praze to v podobném období loňského roku bylo kolem 400 korun za čtvereční metr, ačkoli ceny se významně lišily v jednotlivých městských částech, vyplývá z analýzy společnosti Deloitte.

Podle Nejvyššího soudu mohl některé pronajímatele přivést do značných finančních problémů.

Khazalová: Nájmy bytů rostou v Praze nejrychleji. Vlastníci končí v daňových rájích

„Politici si myslí, že pronajímatelé jsou bohatí lidé, kteří vykořisťují chudé, ale tak to není,“ řekla loni deníku Financial Times (FT) Chantal Stuurmanová, která provozuje realitní kancelář The Rental Agency v Amsterdamu. Na vině vysokého nájemného jsou podle ní vyšší úrokové sazby, vyšší daně pro majitele nemovitostí a také takzvaný „dvouúrovňový“ systém nájemného, který začal platit v roce 2022.

Nemovitosti v Nizozemsku jsou klasifikované podle velikosti a míry vybavenosti. Pokud jejich skóre nepřekročí určitou úroveň, jsou klasifikované jako sociální bydlení určené nájemníkům, jejichž roční příjem je nižší než 44 035 eur (asi 1,1 milionu korun) nebo 48 625 eur, pokud jde o pár (asi 1,2 milionu korun).

„Sociální bydlení má maximální výši nájmu stanovenou na 808 eur (20 000 korun) měsíčně. Pokud váš příjem jako pronajímatele klesl ze 2000 eur na 800, přicházíte o peníze. Jakmile dotyčný nájemník odejde, nemovitost prodáte,“ uvedla Stuurmanová.

Velcí pronajímatelé a investoři argumentují, že pokud budou nuceni vracet velké sumy peněz nájemníkům, dopadne to negativně na jejich schopnost dále investovat. „Zeširoka to dopadne na společnost,“ uvedl šéf IVBN Wensing.

Khazalová: Nájmy bytů rostou v Praze nejrychleji. Vlastníci končí v daňových rájích