Íránský jaderný program není hrozbou pouze pro Izrael. Všechny technologie k tomu, aby si ji opatřili, zřejmě mají a je to spíše politické rozhodnutí. Jestli jadernou zbraň vyrobí, tak lze čekat dominový efekt,“ varuje analytička Irena Kalhousová. Podle ní je současná eskalace mezi Íránem a Izraelem pouze „jedním kolem“. To další podle jejího názoru může přinést mnohem vážnější důsledky nejen v regionu.

„V tomto kole už je to zřejmě uzavřené. Izrael nebude chtít odpovídat dalšími útoky na íránské území. Konflikt se ale dostal do jiných rozměrů a v příštím kole může být mnohem vážnější, než jsme viděli v posledních deseti letech,“ tvrdí ředitelka Herzlova centra izraelských studií na UK Irena Kalhousová o útoku Íránu na Izrael a následné reakci.

Ačkoliv je pro Evropu válka na Ukrajině zejména geograficky blíže, Blízký východ je pro ni důležitým zdrojem ropy a potenciální eskalace v regionu by podle expertky měla jasné dopady na stabilitu kontinentu.

Kalhousová navíc varuje, že je ještě jedna věc, která by mohla svět znervózňovat – jaderný program v Íránu. „Bude-li mít jadernou zbraň Írán, bude si ji chtít pořídit Saúdská Arábie, pravděpodobně Turecko anebo Egypt. Blízký východ, jak vidíme, není stabilní, dochází k převratům a nestátní aktéři často ohrožují tamější režimy. Kdybychom do toho mixu přidali jaderné zbraně, bude to ohrožovat bezpečnost celého světa,“ upozorňuje expertka.

Samotná eskalace mezi Izraelem a Íránem, která se odehrála v posledních týdnech, není podle Kalhousové ničím překvapivým. Írán se podle ní útokem na Izrael pokusil „posílit svou image“ vůči ostatním arabským zemím, které se k Izraeli tak kriticky nestaví. „Izrael se vlastně po desetiletí považoval za zemi, která je obklopena nepřáteli, a hledal spojence mezi nearabskými zeměmi. Situace se ale změnila, dneska jsou izraelští spojenci sunnitské arabské země v bezprostředním okolí. To by mohlo Izraeli dodat určitý pocit bezpečí,“ domnívá se analytička.