Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance v rozhovoru s agenturou RIA Novosti a televizí Rossija-1 označil za „bezvýznamný krok“. Uvedla to ve středu agentura Reuters. Helsinky a Stockholm se pro vstup do NATO rozhodly kvůli ruskému útoku na Ukrajinu.
„Neměli jsme tam (na finské hranici) vojáky, teď tam budou. Nebyly tam systémy ničení, teď se tam objeví,“ prohlásil Putin. „Z hlediska zajištění vlastních národních zájmů je to (pro Finsko a Švédsko) naprosto bezvýznamný krok,“ nechal také slyšet.
Desítky let neutrální Finsko se 31. členskou zemí NATO stalo loni v dubnu, Švédsko do aliance vstoupilo letos v březnu. Oba státy jsou stejně jako jejich spojenci přesvědčeny o tom, že členství v uskupení kolektivní obrany přispěje jak k jejich bezpečnosti, tak k bezpečnosti celé aliance.
„Když ruský prezident (Vladimir) Putin zahájil před dvěma lety invazi na Ukrajině, chtěl zmenšit vliv NATO, získat více kontroly nad svými sousedy a zničit Ukrajinu jako suverénní stát. To se mu ale nepodařilo. Severoatlantická aliance je ještě silnější a Ukrajina je blíž na cestě k NATO než kdy dřív,“ poznamenal k vývoji v alianci nedávno její šéf Jens Stoltenberg.
Moskva už dříve uvedla, že na rozšíření obranné aliance odpoví v pravou chvíli a beze spěchu.
Na jadernou válku jsme připraveni
Rusko je podle prezidenta Vladimira Putina z vojensko-technologického hlediska připravené na jadernou válku. Když bude ohrožena jeho existence, je také připraveno jaderné zbraně použít. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor ruské hlavy státu s agenturou RIA Novosti, podle níž ale zároveň Putin řekl, že ne všechno k jaderné válce spěje. Také podle něj zatím nikdy nevyvstala potřeba nasadit atomové zbraně ve válce na Ukrajině.
Putin se dále nechal slyšet, že pokud Spojené státy uskuteční jaderné testy, Rusko může učinit totéž. Zároveň USA vzkázal, že jestli se američtí vojáci objeví na Ukrajině, Rusko k nim bude přistupovat jako k intervenčním silám.
Jedenasedmdesátiletý politik v rozhovoru také tvrdil, že Rusko je připravené jednat o Ukrajině, ale jen pokud budou rozhovory založené na „realitě“.
Putin i další ruští představitelé o možnosti použití jaderných zbraní v souvislosti s válkou, kterou Rusko rozpoutalo před více než dvěma roky, mluví opakovaně. Krátce po invazi Ukrajiny Putin nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, loni navíc nechal rozmístit jaderné zbraně v sousedním Bělorusku a pozastavil účast Ruska dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů.
Americký prezident Joe Biden v souvislosti s kroky Ruska v únoru hovořil o tom, že se „vždy musíme obávat jaderného konfliktu“.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist