Zúčastnit se červnových voleb do Evropského parlamentu rozhodně plánuje jen třetina Čechů. V mezičase se o europoslance sedm z deseti českých voličů vůbec nezajímá. A za rozhodující téma voleb lidé stále označují migraci – přesto, že do Česka téměř žádní uprchlíci s výjimkou ukrajinských nemíří.

Tak by se daly shrnout hlavní závěry v úterý zveřejněného průzkumu agentury Ipsos před evropskými volbami. Ipsos bude v následujících měsících opakovaně mapovat voličské nálady v Česku, toto je první šetření.

Výzkumníci se tentokrát neptali na preference jednotlivých stran. Zkoumali celkově zájem Čechů o eurovolby a zdejší povědomí o dění v EU. Došli k tomu, k čemu dospěly i jiné průzkumy: čeští voliči evropské volby zhusta ignorují.

S jistotou se chystá k urnám pouze třetina Čechů. „Spíše ano“ pak další třetina. Stejný dotaz pro celoevropský průzkum Eurobarometer zveřejněný loni v prosinci vynesl obdobný verdikt – k eurovolbám se chystal méně než každý druhý volič.

Zájem a účast ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024
Zájem a účast ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024
Foto: Ipsos

Češi se tak spolu s obyvateli Kypru zařadili k národům, které se o eurovolby zajímají nejméně z celé EU. Odpovídala tomu i účast před posledními eurovolbami v roce 2019 – dosáhla tehdy 29 procent, zatímco unijní průměr přesáhl padesátiprocentní laťku.

Malý zájem o eurovolby zapadá do celkově nízké pozornosti v Česku vůči evropskému dění. Pouze šest procent českých voličů odpovědělo Ipsosu, že ví, co jsou a jak fungují frakce na půdě Evropského parlamentu. A jen okolo 40 procent lidí se zajímalo o české europoslance jindy než v čase volební kampaně.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

„Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů. Bez ohledu na stranický dres,“ komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák, vedoucí oddělení public affairs v Ipsosu.

Z malého zájmu o unijní dění může těžit současná vládní koalice. Bližší pohled na rozhodnutí zúčastnit se voleb do europarlamentu totiž ukazuje, že se k urnám nejčastěji chystají lidé nad 65 let věku (46 procent), vzdělanější (nejméně s maturitou) a zejména obyvatelé Prahy (42 procent).

Tito voliči patří mezi nejvíc proevropské a také ty s nejvyšší disciplínou u uren. Zároveň právě ve městech a mezi vzdělanější populací střední a starší generace mají strany Spolu a STAN (částečně také Piráti) nejvíc podporovatelů.

Zástupci pětikoalice se mimo záznam občas nechají slyšet, že by jim nižší volební účast 7. a 8. června zas až tak nevadila. Opačný stav, tedy velký zájem o eurovolby napříč republikou, by naznačoval mobilizaci na straně opozice.

Domácí scénou otřáslo poslední srovnání preferencí jednotlivých stran do sněmovních voleb od agentury Kantar. Hnutí ANO v nich atakovalo bezprecedentních 40 procent (38,5 procenta). Silnou skupinu podporovatelů přitom zaznamenala Babišova strana mezi nejmladšími voliči z učilišť. Ti jsou zároveň těmi, kdo nejčastěji vynechávají evropské hlasování.

Dotazování Ipsosu pro ČTK Protext proběhlo na konci února 2024 a zúčastnilo se ho 1010 lidí vybraných podle reprezentativního vzorku.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist