Zúčastnit se červnových voleb do Evropského parlamentu rozhodně plánuje jen třetina Čechů. V mezičase se o europoslance sedm z deseti českých voličů vůbec nezajímá. A za rozhodující téma voleb lidé stále označují migraci – přesto, že do Česka téměř žádní uprchlíci s výjimkou ukrajinských nemíří.
Tak by se daly shrnout hlavní závěry v úterý zveřejněného průzkumu agentury Ipsos před evropskými volbami. Ipsos bude v následujících měsících opakovaně mapovat voličské nálady v Česku, toto je první šetření.
Výzkumníci se tentokrát neptali na preference jednotlivých stran. Zkoumali celkově zájem Čechů o eurovolby a zdejší povědomí o dění v EU. Došli k tomu, k čemu dospěly i jiné průzkumy: čeští voliči evropské volby zhusta ignorují.
S jistotou se chystá k urnám pouze třetina Čechů. „Spíše ano“ pak další třetina. Stejný dotaz pro celoevropský průzkum Eurobarometer zveřejněný loni v prosinci vynesl obdobný verdikt – k eurovolbám se chystal méně než každý druhý volič.
Češi se tak spolu s obyvateli Kypru zařadili k národům, které se o eurovolby zajímají nejméně z celé EU. Odpovídala tomu i účast před posledními eurovolbami v roce 2019 – dosáhla tehdy 29 procent, zatímco unijní průměr přesáhl padesátiprocentní laťku.
Malý zájem o eurovolby zapadá do celkově nízké pozornosti v Česku vůči evropskému dění. Pouze šest procent českých voličů odpovědělo Ipsosu, že ví, co jsou a jak fungují frakce na půdě Evropského parlamentu. A jen okolo 40 procent lidí se zajímalo o české europoslance jindy než v čase volební kampaně.
ANO na vrcholu. Podle průzkumu se s SPD blíží ústavní většině, lidovci dál padají
„Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů. Bez ohledu na stranický dres,“ komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák, vedoucí oddělení public affairs v Ipsosu.
Z malého zájmu o unijní dění může těžit současná vládní koalice. Bližší pohled na rozhodnutí zúčastnit se voleb do europarlamentu totiž ukazuje, že se k urnám nejčastěji chystají lidé nad 65 let věku (46 procent), vzdělanější (nejméně s maturitou) a zejména obyvatelé Prahy (42 procent).
Tito voliči patří mezi nejvíc proevropské a také ty s nejvyšší disciplínou u uren. Zároveň právě ve městech a mezi vzdělanější populací střední a starší generace mají strany Spolu a STAN (částečně také Piráti) nejvíc podporovatelů.
Zástupci pětikoalice se mimo záznam občas nechají slyšet, že by jim nižší volební účast 7. a 8. června zas až tak nevadila. Opačný stav, tedy velký zájem o eurovolby napříč republikou, by naznačoval mobilizaci na straně opozice.
Domácí scénou otřáslo poslední srovnání preferencí jednotlivých stran do sněmovních voleb od agentury Kantar. Hnutí ANO v nich atakovalo bezprecedentních 40 procent (38,5 procenta). Silnou skupinu podporovatelů přitom zaznamenala Babišova strana mezi nejmladšími voliči z učilišť. Ti jsou zároveň těmi, kdo nejčastěji vynechávají evropské hlasování.
Dotazování Ipsosu pro ČTK Protext proběhlo na konci února 2024 a zúčastnilo se ho 1010 lidí vybraných podle reprezentativního vzorku.
