Macron ignoroval Babiše a Česku tím neposloužil. A proč Fiala s Vondrou otočili?

Volby do Evropského parlamentu dost možná dopadnou úplně jinak, než byste čekali. Jak a kdo je potenciálním skokanem? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Volíme Marka

Právě teď se vybírá nový generální tajemník NATO a Česko slíbilo podporu Marku Ruttemu, nizozemskému premiérovi. Vůbec to přitom není samozřejmá věc – Rutteho sice chtějí Američané, Francouzi či Britové, ale země střední a východní Evropy ho více či méně otevřeně kritizují. Proč to Češi mají jinak? A proč může být Rutte ideální kandidát v případě, že se americkým prezidentem opět stane Donald Trump? Čtěte. 

Co zůstane?

Na Západě není výraznější politik než Emmanuel Macron. Francouzský prezident v úterý přijel do Prahy, hlavně kvůli Ukrajině a francouzskému zájmu stavět v Česku jaderné bloky. Macron má spoustu vizí a my většinu z nich považujeme za správné. Ale co z nich nakonec zůstane, co se prosadí? To zatím není jasné, a proto ještě nelze říct, jestli si historie jednou bude Macrona pamatovat jako „proroka“, který Evropu posunul k lepšímu. O co Macronovi jde a jak se k tomu teď, po ruské agresi proti Ukrajině, staví Česko? Čtěte. A zakázku na dostavbu jaderných bloků, o kterou šlo během návštěvy především, bychom měli dát Francouzům, o tom není pochyb.

Anti-Macron no more

Čeští politici vůči francouzskému prezidentovi roztáli a nejvíc je to vidět na hlavní vládní ODS. Petr Fiala po Macronově prvním zvolení napsal, že nad tím „těžko můžeme jásat“, teď ho premiér a lídr ODS nadšeně vítal v Praze jako „přítele a spojence“. Lídr Spolu do eurovoleb Alexandr Vondra svoji esej o podobě EU z roku 2019 dokonce nazval Anti-Macron. Teď, jak nám přiznal, by to už neudělal. Proč ta otočka? Psali jsme. 

Prosvištíme si: Budete koukat

Zdá se být jisté, že volby do Evropského parlamentu jasně vyhraje hnutí ANO. Jenže podcastu Bruselský diktát se dostal do ruky interní průzkum, který ukazuje, že vše může skončit jinak. Vyplývá z něj taky nečekaně dobrý výsledek jedné politické strany a jeden velký skokan, na kterého by si moc lidí nevsadilo. A Ondřej Houska a Michal Půr v Bruselském diktátu hodnotí taky kandidátku Pirátů – kdo udělal obrovský progres a kdo je největší radikál? A který obávaný harcovník z Evropské komise má blízko k návratu hodně vysoko? Celý díl je na platformách HeroHero nebo Gazetisto.

Je nás moc

Přesně tohle uvádí elitní francouzský novinář Jean Quatremer jako hlavní výzvu EU. Quatremer působí od roku 1992 jako zpravodaj deníku Libération v Bruselu a rozšíření unie označil v rozhovoru pro HN bez váhání za nejdůležitější změnu, které byl za více než třicet let svědkem. „Zabilo možnost federalizace Evropy. Ta byla obtížná v patnácti členech, v sedmadvaceti je ale vyloučená,“ tvrdí legenda mezi bruselskými zpravodaji. V rozhovoru mluví také o východoevropských politicích, jak je poznal, o tom, co jako první pochopil Macron, a zajímavě kritizuje šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. Dejte si.

Ursula bude potvrzena

Když už jsme u von der Leyenové, právě dnes, ve čtvrtek, o ní budou hlasovat celoevropští lidovci na svém sjezdu v Bukurešti. Současná šéfka komise si řekla o podporu pro druhý mandát a dnes ji od svojí frakce zcela jistě dostane. Lidovecká podpora je důležitá, protože hlavní evropská pravice by měla vyhrát nadcházející eurovolby. Záruku ale nebude mít von der Leyenová žádnou. Před pěti lety byla sama na poslední chvíli vytažena jako králík z klobouku, když se lídři EU předtím nedokázali shodnout na žádném z favoritů na post šéfa komise.

Ostře sledované: Globsec v Prahe, hej!

Letošní ročník Globsecu definitivně proběhne v Praze. Už jsme vás v jednom z minulých vydání informovali, že kvůli napjatým vztahům organizátorů s Robertem Ficem hrozí přesun regionální bezpečnostní konference z Bratislavy do Prahy. Tento týden bylo potvrzeno, že to tak skutečně bude. Globsec proběhne od 30. srpna do 1. září v české metropoli pod záštitou prezidenta Petra Pavla. České publikum z toho může jen těžit, Globsecu se daří přitáhnout do regionu velká jména. Loni byl v Bratislavě hlavním spíkrem Emmanuel Macron. 

Spojka pro Ukrajinu

Češka pracující v diplomatické centrále EU v Bruselu Ivana Radová uspěla ve výběrovém řízení a stane se zástupkyní šéfa divize v oblasti bezpečnosti a obrany, slyší Ředitelé Evropy. Tato divize má na starosti veškeré civilní i vojenské mise EU ve třetích zemích včetně Ukrajiny a severní Afriky. Coby dvojka bude mít mladá česká expertka na starosti přípravu mandátu pro případnou misi na Ukrajině. Jde v současné době o vysoce strategickou pozici. Gratulujeme! 

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Jak se vyjednává

Jan Havlík, donedávna diplomat na českém Stálém zastoupení při EU v Bruselu, bude studenty učit, jak se v unii vyjednává. Na pražské Fakultě sociálních věd vede kurz o tom, jak se jedná na úrovni členských zemí nebo třeba s Evropským parlamentem. Do sylabu se můžete podívat tady. Havlík během předsednictví vedl vyjednávání mimo jiné o uhlíkovém clu.

Dvořák přehání

Jak jsme informovali, Marek Havrda, náměstek ministra pro EU Martina Dvořáka (STAN), odchází do Bruselu. Míří na opravdu důležitou pozici (víc tady), ale „do kabinetu předsedkyně Evropské komise”, jak napsal Dvořák na síti X? To opravdu ne. V jeho úřadu došlo ke zmatení pojmů. Už jsme taky psali, že Havrdu u Dvořáka nahrazuje Pavlína Žáková, která řadu let pracovala jako ekonomka v Evropské komisi.

Co si přečíst

• Sháněním munice pro Ukrajinu v mimoevropských zemích zažívá česká diplomacie nejhvězdnější hodinu od havlovské éry. Proč?  

• Po volbách v Evropském parlamentu podle všeho posílí pravice. Jak se ale strany na pravici liší v názorech na pět klíčových oblastí zahraniční a bezpečnostní politiky? Ukazuje to tato analýza.

• EU má strategii pro rozvoj obranného průmyslu. Teď ještě někde najít peníze.

Evropa podle…

Luuk van Middelaar, profesor, šéf institutu BIG

Francouzský prezident měl ty nejlepší úmysly, chtěl, aby Putin znejistěl ohledně toho, kam až je Evropa v podpoře Ukrajiny ochotna zajít. Ale Macronovo prohlášení, že nelze vyloučit žádný scénář, a to ani vyslání vojáků na Ukrajinu, odhalilo evropskou neschopnost postavit se Rusku bez Spojených států. Macron chyboval v tom, že strategická ambiguita musí být důsledně připravena a promyšlena. Místo toho jeho pokus vzbudil pozdvižení, které pomohlo jen Rusku. Německá reakce vše jen zhoršila. Kancléř Olaf Scholz zdůraznil, že jeho země vojáky na Ukrajinu nikdy nevyšle a ještě prozradil veřejně známé tajemství, že Londýn a Paříž tam své muže už mají - nikoliv běžné vojáky, ale experty na ovládání zbraňových systémů. Ani po dvou letech, co jsou paralelně ve svých úřadech, zatím Macron a Scholz nedokázali dospět k vzájemnému porozumění. Jejich svár zvyšuje pravděpodobnost výskytu incidentů, jako byl ten současný.

Co si poslechnout / Kam zajít

• Z Evropy si všichni dělají srandu a ta na to doplácí. Ale změna se blíží, předpovídá Alexandr Vondra.

• Jak pokračuje německá Zeitenwende, tedy kancléřem Scholzem ohlášený historický zlom směrem k větším výdajům na obranu a schopnost bránit se? Zhodnotí odborníci. 

• Kdy může být konzervativec zelený? Aneb proč ODS hlasovala pro část Green Dealu.

Tečka podle Ondřeje Housky

Emmanuel Macron se během své úterní návštěvy Prahy nesešel s Andrejem Babišem. Je to změna oproti minulosti, kdy se s ním vídal ať už v Česku, nebo ve Francii. A je to – z českého pohledu – škoda, ať už jste Babišovi voliči nebo nikoliv. Je v zájmu nás všech, aby se Babiš vídal i s někým normálním, nikoliv jen s Viktorem Orbánem. Jak známo, imponuje mu, když se s ním nejdůležitější evropští politici potkávají a když může říkat, jaké s nimi má dobré vztahy. A snad není úplně ztracenou nadějí, že by na něj taky mohli působit. Znovu – když to nebudou dělat oni, bude na Babiše působit jen Orbán, popřípadě Robert Fico. A to je něco, co nechci.