Několik velkých členských zemí Severoatlantické aliance vyjádřilo podporu kandidatuře dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho na pozici generálního tajemníka NATO. V tomto smyslu se oficiálně či neoficiálně vyjádřily Spojené státy, Británie, Francie či Německo. Bruselský server Politico ve středu napsal, že Rutte už si zajistil podporu dvou třetin členských států NATO. Současný generální tajemník bloku Jens Stoltenberg ve funkci skončí v říjnu.

Spojené státy podporují končícího nizozemského premiéra Rutteho jako nástupce Stoltenberga v čele NATO, řekl podle agentur Reuters a AFP mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. USA „daly spojencům jasně najevo, že Rutte by byl podle nás vynikajícím generálním tajemníkem“ obranné aliance, řekl podle AFP Kirby.

Politico předtím napsalo, že Bidenova přízeň pravděpodobně zajistí Ruttemu podporu dalších členů NATO po měsících, kdy se jméno nizozemského premiéra objevovalo po boku dalších evropských lídrů, kteří by se postu generálního tajemníka mohli ujmout.

„Rutte je v alianci velmi respektovaný, má reference v oblasti obrany a bezpečnosti a zajistí, aby aliance zůstala silná a připravená zabezpečit obranu a odstrašit nepřítele,“ řekl agentuře AFP také zdroj z britské vlády.

Po sérii jednání má sedmapadesátiletý Rutte podle Politica nyní podporu více než 20 z celkem 31 členů NATO. O šéfovi aliance se rozhoduje jednomyslně, a Rutte tedy potřebuje získat i hlasy zbývajících zhruba deseti zemí. Výhrady k jeho postojům mají Turecko, Maďarsko a nejasný je názor pobaltských států, tvrdí Politico. Podle bruselských zdrojů diskuse není uzavřená, ale nizozemský politik má poměrně silnou pozici.

Nejmenovaný vysoce postavený francouzský činitel řekl Reuters, že Rutte má podporu Francie. Francouzský prezident Emmanuel Macron byl podle tohoto zdroje Rutteho dřívějším podporovatelem a již loni ho vyzval, aby se o tento post ucházel.

Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit dnes na platformě X uvedl, že Rutteho jmenování do funkce generálního tajemníka NATO podporuje i německý kancléř Olaf Scholz. „Se svými nesmírnými zkušenostmi, svými velkými znalostmi bezpečnostní politiky a výraznou diplomatickou obratností je vynikajícím kandidátem,“ napsal Hebestreit.

Rutte stál 13 let v čele nizozemské vlády. Už před loňskými listopadovými nizozemskými volbami, v nichž zvítězili pravicoví populisté Geerta Wilderse, oznámil, že se z domácí politiky stáhne.

Stoltenbergův mandát byl loni v červenci počtvrté prodloužen, aby obranná aliance neměnila své vedení během války na Ukrajině. Stoltenberg nakonec skončí 1. října letošního roku. Kromě Rutteho média jako Stoltenbergovy možné nástupce zmiňovala zejména estonskou premiérku Kaju Kallasovou a bývalého lotyšského premiéra Krišjánise Kariňše. Oba naznačili, že by o funkci stáli, ale podle serveru Politico o to nakonec neusilují.